Historie závodu

V místech, kde se každoročně koná Soběšická Mulda, se na horských kolech jezdí už od nepaměti. První doložené zápolení více jezdců o lepší čas (dnes tuto činnost nazýváme závoděním) se v těchto místech konalo již ve druhém tisíciletí, konkrétně v roce 1992. Výpověd člověka, který tehdy položil základy dnešní Soběšické Muldy a bez jehož přičinění by tento závod pravděpodobně vůbec nevznikl, naleznete zde.

20. 10. 1996

Rokem 1996 se začíná psát novodobá historie Soběšické Muldy, a to hned z několika důvodů. Tento rok bylo poprvé použito názvu Soběšická Mulda. Závod se poprvé jel po dnešní trati (silně inspirované zdejším závodem Gambrinus Cupu) a na start se poprvé postavilo více jak deset závodníků. Vůbec poprvé měl závod sponzora - RK Cyklos věnoval věcné ceny vítězům.

Na druhou stranu, závod se v roce 1996 jel ještě stále bez patřičných povolení. Trať byla vyznačena relativně spoře, závod se uskutečnil téměř bez bezpečnostních opatření. Divácká kulisa byla prakticky nulová, jen v prostoru startu a cíle přihlíželo několik příbuzných či známých a snad pár náhodných kolemjdoucích. Nálada závodníků v cíli byla však skvělá, závod se jednoznačně povedl.

Závod v roce 1996 je dnes pořadatelským týmem považován za nultý ročník Soběšické Muldy, je tedy zahrnut do statistik a jeho výsledková listina je zařazena v souhrných výsledcích všech ročníků.

Počasí bylo podzimní - pod mrakem a relativně chladno, trať byla bez bláta.

K pikantnostem tohoto ročníku patří masochistický pád jediného organizátora závodu necelý kilometr před cílem, exhibicionisticky provedený přímo před objektivem kamery (viz fotogalerie). Je nutné podotknout, že Zdeněk Bartoš i po tomto pádu závod dokončil na pěkném 13. místě.

Závodu se v roce 1996 zúčastnili i další dva pozdější členové organizačního týmu.

19. 10. 1997

V roce 1997 se (do té doby jednočlenný) organizační tým rozšířil o tři členy (Jan Hradil, Miroslav Borkovec a Jan Strejček). Bylo zřejmé, že startovní pole se může rozrůst jen pod podmínkou, že akce bude řádně povolena. Veškeré papírování dopadlo dobře a tak se závod nazvaný Soběšická Mulda uskutečnil poprvé oficiálně. Propagace byla celkem masivní, přesto se zdál počet závodníků - 159 - neuvěřitelný. Nejdříve odstartoval závod mládeže, pro kterou byl připraven méně technicky náročný okruh. Po dojezdu mládeže odstartoval závod dospělých. Trať byla pečlivě vyznačena „mlíkem“ (fólie určená k výrobě sáčků na mléko), prostor startu a cíle byl vyznačen pomocí plastových plůtků, stromy v nebezpečných místech byly obloženy slámou, na frekventovaných místech byli strážníci městské policie, u tratě byl přítomný doktor a sanitka. Komunikace pořadatelského týmu a doktora byla poprvé zajištěna pomocí krátkovlnných vysílaček zapůjčených firmou RCS.

Poprvé bylo ve vestibulu Rádia Brno zřízeno počítačové centrum závodu pro zpracovaní startovních a výsledkových listin. Vinou nedostatku pořadatelů a jejich nízké zkušenosti s pořádáním akcí takového rozsahu (nejzkušenější pořadatel, Zdeněk Bartoš, onemocněl a na závodiště se přišel jen na chvíli podívat) došlo ke zpoždění oproti časovému plánu a k četným chybám ve výsledkové listině, za což se pořadatelé trvale omlouvají (výsledková listina je snad již bez chyb).

Sponzoři věnovali mnoho pěkných cen (v ceně několika desítek tisíc korun), kterými se pořadatelé rozhodli obdarovat vítěze jednotlivých kategorií. Jelikož je závod určen především pro amatéry, neměli být registrovaní cyklisté mezi odměněnými. To se však nejen vinou organizátorů nepovedlo zajistit. Výsledkem byl rozpačitý dojem z vyhlašování výsledků a poučení do příštích ročníků - místo odměňování vítězů napříště uspořádat tombolu.

Zpestřením byla předváděcí akce celoodpružených kol pořádaná firmou RockyBIKES.

Počasí bylo slunečné.

Propagační materiály: leták A4

Závod absolvoval Mirek Podborský - několikanásobný mistr světa v kvadriatlonu. Dojel ve své kategorii na 3. místě.

Vykládá se, že jiný účastník si při pádu narazil rameno, nenechal se ošetřit přítomnými zdravotníky a na kole odjel domů. Až druhý den prý zjistil, že má zlomenou klíční kost. Byli bychom rádi, kdyby se nám ozval a vyjasnil, je-li to pravda nebo pověst.

Při pozávodní návštěvě jednoho z pomocných organizátorů za účelem předání symbolické odměny za výpomoc (z prostředků VSK MZLU Brno) byla navázána dlouholetá spolupráce s Milanem Antonovičem, který byl v letech 1998 - 2002 členem organizačního týmu.

Jednomu z hlavních organizátorů v noci po závodě ukradli z domu kolo.

18. 10. 1998

Spolupráce s menším počtem sponzorů umožnila pořadatelskému týmu lépe se soustředit na odstranění chyb minulého ročníku. Díky nižší hodnotě cen a jejich rozdělováním pomocí tomboly byl závod více o sportovních výkonech a přestal být honbou za cenami. Oproti předchozímu ročníku byly odděleny z kategorií Muži 15 km a Muži 30 km kategorie veteránů nad 40 let.

Zajistit pořadatelskou službu na trati poprvé pomáhala skupinka vojáků. Další novinkou bylo použití pytlů s PET lahvemi k obložení některých stromů. (místo balíků slámy). Firma Velo Hanák nechala na naši žádost udělat plastová čísla, takže mohla být konečně zcela opuštěna plátěná čísla. Prostor startu a cíle byl poprvé ozvučen (reproduktory byly schovány před nepřízní počasí ve velmi atypickém stanu Gemma SuperJumbo). Komentování závodu, vetší počet diváků, přítomnost stánku s občerstvením, organizačně hladký chod a menší chybovost výsledků - to vše přispělo k dobré náladě všech zúčastněných.

Počasí bylo podzimní, ráno přešel mírný déšť do mrholení a i to skončilo ještě před startem mládeže. Celý den bylo zamračeno a chladno. Trať byla extrémně blátivá, některé úseky byly na hranici sjízdnosti.

Propagační materiály: leták A4

Nejstarší závodnicí na startu byla Zuzana Brázdová, prorektorka Masarykovy Univerzity. Dojela šestá.

17. 10. 1999

V roce 1999 do organizačního týmu přišel Pavel Strejček. Toho roku došlo ke změnám v rozdělění mládeže do kategorií. Vznikla kategorie pro děti ve věku 10 až 12 let (dříve byla nejmladší kategorie od 12 let). Došlo také k rozdělění chlapců a dívek do samostatných kategorií. Rovněž se změnily délky mládežnických závodů. I tyto úpravy měly vliv na masivní nárust účasti mládeže o 70% oproti předchozímu roku.

K pobavení diváků přispěl najatý moderátor Čáryfuk, který exceloval při komentování a pobízení závodníků pomocí megafonu nejprve v prudkém sjezdu ze startovní louky (nejnáročnější úsek tratě) a později v cílové rovince. V roce 2000 dal před moderováním přednost vlastnímu startu.

Organizace probíhala hladce i díky posílení týmu hlavních organizátorů o další dva členy. Přibylo obložení z PET lahví pro větší bezpečnost závodníků. Závod se líbil snad všem přítomným.

Ráno bylo jasno, během dne se bohužel zatáhlo. Trať byla rychlá, bez bláta.

Propagační materiály:

Pod prvním výjezdem na louku došlo při pádu ke zranění závodníka (levé rameno nebo klíční kost). Byl mírně v šoku, sanitka ho převezla do Úrazové nemocnice na vyšetření.

V pořadatelském týmu byla představitelka hlavní ženské role ve filmu Šakalí léta Sylva Tománková.

15. 10. 2000

Závod v roce 2000 byl poprvé oficiálně pořádán občanským sdružením Defekt (předchozí ročníky byly uspořádány pod hlavičkou VSK MZLU Brno), které bylo za tímto účelem řádně zaregistrováno. Většina závodníku to pravděpodobně ani nepostřehla, ale administrativní část organizace závodu to značně zjednodušilo.

I když se s propagací závodu začlo s mírným zpožděním, přišlo rekordních 357 závodníků (meziroční nárust dospělých činí 44%, počet startujících žen se dokonce zdvojnásobil). Rovněž značně vzrostl počet diváků.

Z realizovaných zlepšení si největší pozornost získala přítomnost mobilního WC, na jehož prohlídku se dokonce stály občas fronty. Ještě větší pozornost si získal stánek v historickém duchu se skvělým občerstvením (např. opečené makrely a čtrnáctistupňové pivo). Znatelné bylo i kvalitnější ozvučení. Chybovost výsledků a zaznamenávání průjezdů byla minimální díky nově zavedené zpomalovací šikaně u cíle.

I přesto, že počet závodníků téměř dosáhl propustnosti tratě, obešel se ročník 2000 bez zranění (samozřejmě vyjma pár odřenin a boulí). Panující pohodová nálada byla patrná i v situaci, kdy v bufetu dočasně došlo věškeré pitivo kromě čtrnáctistupňového piva a kávy. Abstinenti a nepřátelé kávy mohli místo sodovky okusit nějaký energy drink či potravinový doplněk pro sportovce, které ve svém stánku nabízela firma Hsport.

Počasí bylo skvělé, sluníčko se opravdu snažilo. Bylo velmi teplo (i diváci chodili v krátkém rukávu). Trať byla zcela suchá a rekordně rychlá.

Propagační materiály:

Asi nejsmutnější záležitostí ročníku 2000 bylo odcizení dražšího, volně odloženého kola jednoho ze závodníků z prostoru před budovou Rádia Brno.

Každoročně pořadatelé před závodem čistí trať od nebezpečných klacků, příliš bujné vegetace, kamenů, spadlých stromů atd. V roce 2000 pořadatelé odstraňovali dokonce i koňský trus. Pro závodníky cokoliv…

14. 10. 2001

Ani po minulém, velmi vydařeném ročníku 2000, neusnuli organizátoři Soběšické Muldy na vavřínech. Bylo celkem jasné, že má-li se snížit chybovost výsledků i při nárůstu závodníků, je třeba použít vyspělější technologii než papír a tužku. Rozhodli jsme se proto spojit se s větším sponzorem a na počítání průjezdů a měření časů jsme využili profi systém ChampionChip. Oním sponzorem se stala firma Komersia a.s., dealer cyklozboží (mimo jiné kol značky RAVO). S tím souvisí i přejmenování závodu na RAVO Soběšická Mulda a losování, kterému tentokrát vévodilo horské kolo RAVO v hodnotě necelých 10 000 Kč.

Změn doznaly téměř všechny fáze závodu, od propagace až po vlastní průběh. Na začátku června byly otevřeny zcela nové webové stránky Soběšické Muldy, kde najdete téměř všechny informace z historie i současnosti závodu. Toho roku měla Mulda poprvé barevný plakát (A3 - asi 150 ks) a oboustraný černobílý letáček (A4 - přes 1500 ks). Výsledkem bylo rekordních 406 závodníků.

Novinky na trati (kromě cílové brány) se soustředily na vetší bezpečnost v obávaném sjezdu ze startovní a cílové louky (tzv. Had). Přibyl zpomalovací nájezd zamezujícím současnému nájezdu více bikerů, síť zachycující jezdce padající v horní části Hada (upletená ze 120 metrů konopného lana) a koberce zakrývající střepy pod Hadem. Prezentace závodníků toho roku poprvé probíhala přímo na louce, startovní číslo si každý závodník (také poprvé) mohl ponechat jako trofej.

Závod pěkně komentoval pan Řezník, organizátor seriálu XC závodů v okolí Blanska. Jelo se poprvé na čtyři starty: mládež do 14 let, mládež 15 až 17 let, muži 15 km, ostatní kategorie dospělých, což zmenšilo počet závodníku v jednotlivých startech a tudíž zprůjezdnilo trať. Nepotvrdila se zkušenost z minulých ročníků, kdy byl o kategorii mužů na 15 km větší zájem než o kategorii mužů na 30 km.

Závod proběhl bez větších zraněni (zdravotnící ošetřili jen nějaké oděrky). Trať byla suchá a rychlá, počasí bylo téměř neuvěřitelně krásné (jak jsme již od začátku června avízovali na webu).

Na cílové louce byly kromě tradičního stanu s vynikajícím občerstvením i stánky Komersie a.s., Testuda (cyklobrašny a baťůžky), stánek týmu O.K. Bag. Závod se natáčel na dvě digitální kamery a na místě byl i fotograf. Veškerý obrazový materiál z ročníku 2001 i z let minulých bude k dispozici všem zájemcům na CD-ROMu za lidovou cenu.

Propagační materiály: leták A3 2001, leták A4 přeložený

Asi nejhůře vypadal pád v „Hadovi“ (technicky náročný sjezd z louky), kdy si Pavel Viščor (*1974) ve třetím kole závodu na 30 km vyrazil dech a možná i narazil žebra. Po nějaké chvíli však i on naskočil na kolo a po ujetí dalších třech kol závod dokončil na 65. místě. Klobouk dolů.

Muldy 2001 se zúčastnil i jeden neslyšící. Závod absolvoval bez problémů. Příští rok jich prý bude více.

V kategirii mužů na 30 km získal čtvrté místo Jaroslav Rygl, šestinásobný vítěz českého, vítěz evropského (1998) a světového (2000) poháru v orientačních závodech horských kol (MTBO). Šesté místo v téže kategorii získal Pavel Netrefa (manžel plavkyně Hanky Černé-Netrefové), který o týden později v neveřejném závodě Prígl 2001 těsně zvítězil před Jánem Svoradou.

Tomáš Maruška, startující v kategorii M30, byl po skončení Muldy 2001 okraden o své horské kolo, když, nic zlého netuše, navštívil hospodu v Soběšicích, aby oslavil svůj výborný výkon v závodě…

Na závod se přišla podívat i nedaleko bydlící Šárka Kašpárková se svojí ratolestí.

13. 10. 2002

I přes intenzivní propagaci, která zahrnovala také 300 barevných plakatů A3, vylepených kromě tradičních míst i na plakátovacích plochách v centru Brna, a uspořádání dětského závodu RockyBIKES Muldička 2002, tento rok poprvé v historii Muldy poklesl celkový počet závodníků. Příčinou byl jednoznačně vytrvalý déšť a chladné počasí panující několik dnů před závodem.

Mezi novinkami ročníku 2002 si nejvíce pozornosti zaslouží již zmíněná Muldička, závod na kolech po louce určený dětem do devíti let, pořádaná ve spolupráci s Centrem volného času Lužánky - Bezbariérovým centrem volného času Lesná. Pro diváky velmi atraktivního klání, které se uskutečnilo na louce poblíž startu Muldy, se celkem zúčastnilo 34 cyklistčat povzbuzovaných rodinými příslušníky.

Dalšími novinkami bylo vypsání závodu rodiných týmů či možnost platit zvýhodněné startovné bankovním převodem. Na trati přibyl koridor umožňující méně zdatným závodníkům bezpečně obejít „Hada“ (technicky náročný sjezd ze startovní louky, ve kterém byla opět instalována vylepšená siť k zachycování padajících závodníků). K odbahnění svých kol mohli závodnící použít přistavenou cisternu s vodou, k odbahnění svých těl pak sprchy v nedalekém sportovním areálu (této možnosti z neznámých důvodů nikdo nevyužil). K občerstvení všech přítomných sloužil kromě tradičního historického stanu z Nového hradu i stánek nabízející vynikající langoše. K vidění bylo několik stánků s cyklistickým zbožím. Na rozdíl od roku 2001 bylo uspořádáno pouze jedno losování cen pro dospělé účastníky Muldy, ve kterém byli díky nízké účasti odměněni téměř všichni přítomní. Poprvé byla odvysílána reportáž ze Soběšické Muldy v televizi, konkrétně v regionálním zpravodajství TV Nova a v kabelové televizi Intercable.

Zachovány byly i úspěšné novinky z předešlého ročníku, především měření časů a počítání průjezdů technologií ChampionChip, prezentace závodníků přímo na startovní louce, rozdání startovních čísel závodníkům a v neposlední řadě zdařilý komentář pana Řezníka.

Počasí v den závodu bylo chladné a oblačné, naštěstí nepršelo. Trať byla ještě v předvečer závodu podmáčená a velmi blátivá, přes noc však z větší části vyschla a opravdu nesjízdný zůstal pouze krátký bahnitý úsek na trati dospělých, který se povedlo částečně zprůjezdnit položením koberců. Celkově pomalejší trať přinesla více pádů, ale žádný z nich neskončil zraněním (některé se však povedlo zachytit na video a jsou k dispozici na aktializované verzi CD-ROMu).

Propagační materiály: leták A3, ,

Po loňské úspěšné účasti jednoho neslyšícího, jeli letos „Muldu“ již neslyšící dva. A jeli výborně, Saša Zvonek obsadil 26. místo v kategorii M30 a Lucie Uhrová byla třetí v kategorii Z15! Gratulujeme.

Filip Degl, který „Muldu“ roce 2000 a 2001 nedokončil, se rozhodl smůlu na svém oblíbeném závodě razantně zlomit a předem se přihlásil, zřejmě jako jeden z mála v dosavadní historii, na oba dva závody pro dospělé, na 15 i na 30 km, a oba závody úspěšně dokončil!

Překvapila poměrně vysoká účast v soutěži rodinných týmů, kam se přihlásilo 5 týmů (jeden dokonce čtyřčlenný) a to ještě minimálně další dva týmy (Burgetovi a Rubešovi) jely „Muldu“, kvůli přehlédnutí nové kategorie, bez přihlášení a nemohou být tedy oficiálně klasifikovány.

Na „Muldičce“ startoval v kategorii M3 Matěj Brothánek vzápětí poté, co úspěšně dokončil závod na 5 kilometrů v kategorii M5 na „Muldě“.

Po závodech z organizačního týmu odešel z časových důvodů dlouholetý člen Milan Antonovič. Děkujeme za spolupráci.

12. 10. 2003

Po propadu počtu účastníků v roce 2002 bylo jasné, že je třeba nadále zlepšovat propagaci závodu a především zajistit co nejlepší počasí. Co se týká propagace, černobílý leták A5 jsme nahradili jistě atraktivnějším černo-bílo-oranžovým leporelem formátu 4xA7. Leporelo bylo rozdáváno díky spolupráci s naším hlavním sponzorem všem účastníkům závodu Bohemák. Barevné plakáty se v opět v hojném počtu objevily na výlepových plochách v Brně, v jihomoravských cykloobchodech, ve (vysoko)školských zařízeních a na místech v okolí Brna s vysokým výskytem cyklistů. V rámci zajištění pěkného počasí jsme se vrátili k osvědčené praxi - příjemné počasí jsme jednoduše inzerovali s velkým časovým předstihem. Naše snaha byla úspešná, dostavily se sluneční paprsky i 399 závodníků (čímž se téměř vyrovnal absolutní rekord 406 závodících z roku 2001).

Bouřlivý vývoj zaznamenala Muldička, přidružený závod pro děti do 9 let. Teplé počasí a zlepšená propagace (připravili jsme černobílý letáček vzhledově blízký Muldímu leporelu) přivedly na start Velo Hanák Muldičky 2003 celkem 95 mladých cyklistek a cyklistů. Každý z nich dostal cyklistickou lahev s logem hlavního sponzora a kokosový ořech, vítězové kategorií získali pravý cyklistický dres. Skvrnou na tomto divácky vděčném klání bylo nezvládnuté měření časů některých účastníků. Důsledkem je rozchod s pracovníky Bezbariérového centra volného času Lesná, kteří zajišťovali průběh prvních dvou ročníků Muldičky. Za případné přetrvávající chyby ve výsledcích se omlouváme. Máte-li chuť nám s organizací Muldičky v příštích letech pomoci, neváhejte nás kontaktovat.

Další novinkou ročníku 2003 byla možnost placení zvýhodněného startovného v cykloprodejně Velo Hanák. Zájemci měli poprvé možnost zakoupení videokazety se záznamem závodu, který pořídil a zpracoval Ing. Zvěřina. Pokusně byla zřízena hlídaná úschovna kol u startovní/cílové louky, kterou ovšem nikdo během celého dne nevyužil. Drobná změna nastala i v losování cen. Ceny nižší hodnoty byly rozlosovány počítačem a závodnící si je vyzvedávali dle zveřejněných seznamů. Došlo tím k urychlení dříve zdlouhavého losování. Vítěz hlavní kategorie, závodu mužů na 30 km, poprvé zvedl nad hlavu putovní pohár věnovaný starostkou ÚMČ Brno-Sever. Výsledky byly poprvé zveřejněny pouze v elektronické podobě na stránkách závodu. Pokud vám chyběly tištěné výsledky v cykloprodejnách nebo byste uvítali výsledky rozeslané účastníkům poštou, napište nám.

Závodní okruh byl suchý a rychlý, o čemž svědčí kromě menšího počtu pádů i nové rekordy závodu v kategoriích veteránů na 30 km a veteránek na 15 km. Všímavější závodnící možná zaznamenali, že oproti minulým letům trať nestrážili muži v zeleném. Zvýšenou potřebu civilních pořadatelů se však povedlo pokrýt (i díky zvýšení odměn). Věříme, že vysoká organizační úroveň Muldy přispěla k výborné atmosféře během závodu. Zmiňované slunečné počasí pak jistě přispělo k tomu, že tato atmosféra přetrvávala v okolí historického stanu s občerstvením z Nového hradu ještě dlouho po ukončení oficiálního programu.

Propagační materiály: plakat A3, leporelo 4xA7

Mezi zajímavosti letošního ročníku patří zmizení několika desítek metrů černožluté vytyčovací pásky v hloubi tratě (naštěstí až po skončení závodu). Nový majitel už jistě zjistil, že tato páska nepříjemně barví. Všem ostatním zájemcům vzkazujeme, že tyto (i mnohem kvalitnější) pásky, jakož i oranžové plastové plůtky vytyčující cílový koridor závodu, jsou k dostání u firmy Gefab.

Za zmínku jistě stojí i dramatický nárůst počtu rodiných týmů na dvojnásobek.

Opět startoval neslyšící (v roce 2002 jeli dva).

Další případy jako v roce 2002: Na „Muldičce“ startovali v kategorii M3 (kluci 8-9 let) Matěj Brothánek, Jan Brlica, Tomáš Pýcha a Jakub Šafář vzápětí poté, co úspěšně dokončili závod na 5 kilometrů v kategorii M5 na „Muldě“. Tomáš Pýcha z Holic dokonce obsadil ve svých devíti(!) letech páté místo v kategorii M5 (chlapci 10-12 let na 5 km), když za dvanáctiletým vítězem tohoto závodu zaostal jen o 47 vteřin!!

10. 10. 2004

Nejvýraznější změnou 8. ročníku Soběšické Muldy byl nový hlavní sponzor. Po třech letech spolupráce se značkou Ravo se naším hlavním partnerem stala firma Universe Agency se svými koly Author. Organizace Muldy se už stává rutinní záležitostí, což bylo zřejmě příčinou „zaspání“ organizátorů, kteří letos spustili propagaci závodu poněkud opožděně. Propagační materiály, plakát A3 i leporelo 4xA7, byly zato barevně sjednocené do černo-žluté. Inzerované příjemné počasí se opět dostavilo, trať byla suchá a občas vykouklo i slunce. I to jistě přispělo k slušné účasti celkem 378 cyklistek a cyklistů (z toho rekordních 267 mužů).

Po organizační stránce proběhla Mulda stejně jako předchozí ročník, pouze loňský pokus s úschovnou kol jsme nezopakovali pro nezájem. Průběh závodu byl opět natáčen na několik kamer firmou Ing. Zvěřiny - zpracovaný videozáznam lze zakoupit na VHS i DVD. Novou službu nabídla firma racefoto, na jejichž webu si můžete prohlédnout, vybrat a objednat některé fotografie ze závodu. Každý účastník se by se měl na nějaké fotce najít.

Velkou organizační změnu prodělala Muldička. Poprvé se konala zcela v naší režii a organizace (řízená pevnou rukou paní Hradilové) proběhla zcela bez problémů. Každý účastník dostal kokosový ořech a taštičku na krk s reflexním proužkem od hlavního sponzora Muldičky, firmy Velo Hanák. Celkem se Muldičky zúčastnilo rovných 100 cyklistčat do 9 let, padl tedy loňský účastnický rekord.

Propagační materiály: plakát A3, leporelo 4xA7, leták Muldičky A6 přeložený

Náš závod se stává populární nejen mezi cyklisty, nýbrž i mezi kriminálními živly. Svědčí o tom několik vykradených aut účastníků Muldy.

Jsme rádi, že Mulda je pro mnohé zakončením cyklistické sezóny. Ale nepotěšilo nás, že se letos jeden sportovní tým rozhodl ten konec pořádně zapít přímo na cílové louce. Někteří po této „oslavě“ dokonce nebyli schopni jízdy na kole.

9. 10. 2005

Již tradičně nám počasí přálo, i když tomu málokterý organizátor ráno v 6:30 věří, když přijde na louku a po ní se ještě válí chuchvalce mlhy a v trávě je skoro jinovatka. Závodníky pak vítal slunečný podzimní den.

Závodníci zaznamenali výsledky aktivity lesníků kolem trati. Některá notoricky obtížná místa trati se díky vykácení okolního lesa ocitla na celodenním slunci, půda vyschla a místo přestalo být nebezpečné.

Velkou změnu doznala i samotná terénní mulda u Soběšic, kterou provoz lesní techniky s poraženými kmeny zahladil téměř o polovinu. A protože se jedná o místo, které je pro náš závod prestižní, rozhodli se organizátoři památné místo uvést alespoň částečně do původního (hlubokého) stavu pomocí ručního nářadí. A zdá se, že vzhledem k neutichající aktivitě lesníků i příští rok bude nutný ruční zásah na Muldě.

Propagační materiály: plakát A3, leporelo 4xA7, leták Muldičky A6 přeložený

8. 10. 2006

V roce 2006 se konal již 10. ročník Soběšické Muldy a 5. ročník Muldičky. Přípravy probíhaly jako obvykle až do poloviny července, kdy nám hlavní reklamní partner závodu oznámil, že z důvodu krácení svých výdajů na propagaci ruší podporu Muldy. A tak se stalo, že Mulda nemá poprvé od roku 2000 žádného titulárního partnera. V tomto bodě jsme se vážně rozhodovali, zda závod nezrušit. Díky velkému úsilí ředitele závodu se naštěstí povedlo na poslední chvíli nalézt několik reklamních partnerů, kteří díru v rozpočtu zacelili a závod mohl proběhnout. Všem těmto partnerům jakož i všem ostatním reklamním partnerům děkujeme.

Jubilejní ročník Muldy jsme chtěli trošku ozvláštnit. Jedním z nápadů bylo uspořádání miniveletrhu cyklistického zboží. Proto jsme se pokusili na louku dostat co nejvíce prodejních stánků. Kvůli jubileu bylo i přes zmíněné finanční potíže rozhodnuto o ponechání lidového startovného (startové pro dospělé je při platbě předem stejně nízké - 80 Kč - již plných pět let, startovné pro mládež je beze změny již šestou sezónu a startovné na Muldičce je díky podpoře ÚMČ Brno-Sever, Velo Hanák a ostatních partnerů stále zdarma). Systém startovného byl tento rok mírně zjednodušen, když byla zrušena specielní taxa pro předem příhlášené platící na místě. Každý dospělý účastník navíc dostal kupón na slevu při nákupu ponožek u stánku firmy Norwell. Ve stánku firmy Nutrend byl pro každého závodníka připraven zdarma jeden energy bar a jontový nápoj.

Počasí bylo v den závodu tradičně slunné a teplé. Dokonce před Muldou (zcela netradičně) nebylo žádné období dešťů, zimy a bláta, a tak jsme čekali rekordní návštěvnost. K té skutečně došlo i přes nízký počet účastníků v mládežnických kategoriích (zřejmě se zde projevuje prudký pokles porodnosti v polovině devadesátých let). Velkým překvapením byla zejména účast 172 dětí na Muldičce (náš původní odhad byl do 150 dětí, dosavadním rekordem Muldičky bylo 102 účastníků). Celkem na Muldě a Muldičce závodilo 521 cyklistů, cyklistek a cyklistčat. Trať byla suchá, místy až prašná. Některá místa musela být před závodem mírně upravena. Nejcitelnější a hojně komentovanou úpravou bylo zřejmě rozhrabání erozní rýhy v Hadovi (prudký sjezd z louky poblíž startu). Novinkou na trati byla nafukovací cílová brána.

Muldě se letos dostalo odpovídající pozornosti médií. Ze závodu vznikla několikaminutová reportáž, která byla 3x odvysílána na ČT4 SPORT v rámci pořadu Sport v regionech. Vítěz losování získal let horkovzdušným balónem pro dvě osoby. Start byl původně naplánován po skončení losování přímo ze startovní louky. Kvůli větrnému počasí let nakonec proběhl o dva dny později (se startem z Rakovce a přistáním poblíž Čebína).

Propagační materiály: plakát A3, leporelo 4xA7, leták Muldičky A6 přeložený

Letos jsme se opět setkali s označením Muldy jako „Mistrovství Vesmíru“ (napříkad zde). Tento název není dílem organizátorů (zaznamenali jsme ho poprvé asi v roce 2004) a o to více nás těší.

Závodů se letos zúčastnili i potomci slavného cyklisty Jána Svorady, Jan (1992) a Kateřina (1997).

Jan Jobánek, vítěz hlavní kategorie M30 z předchozích třech ročníků, byl letos odsunut členy Merida Biking Teamu Lukášem Vlachem a Ondřejem Fojtíkem na bronzovou pozici.

Asi nejhorší zranění letošního ročníku je pěkně zdokumentováno zde. Přejeme rychlé uzdravení a doufáme, že se na Muldě ještě někdy uvidíme.

Muldy se letos posedmé zúčastnil Miroslav Podborský (1966), několikanásobný mistr světa v kvadriatlonu. Z motivačních důvodů se přihlásil do kategorie M15 namísto do veteránské kategorie V15, kam věkěm od roku 2006 spadá. Mezi mladšími soupeři dojel v čase 40:42 na výborném 9. místě. Dosažený čas je o více než tři minuty lepší než čas vítěze kategorie V15 a témeř o tři minuty lepší než traťový rekord kategorie V15, který od roku 2005 drží bývalý úspěšný reprezentant v triatlonu (a náš dlouhodobý sponzor) Tomáš Kočař.

Po závodu jedna skupina cyklistů oslavila závěr sezony přespříliš vesele a nechala po sobě na louce odpadky, které pak musel v noci pan ředitel závodu sbírat a nosit do popelnic. Při té příležitosti objevil na louce i dva společensky velmi znavené spící cyklisty, které i s jejich bicykly z louky taktéž odstranil. Jsme zvědaví, co na louce najdeme po příštích závodech.

17. 6. 2007 a 14. 10. 2007

Jedenáctý ročník Muldy měl opravdu namále. Desátý ročník byl díky náhlé ztrátě hlavního partnera závodu a rychlému hledání nových partnerů pro organizátory (především pro ředitele závodu) velmi vyčerpávající a tak to dlouho vypadalo, že onen jubilejní ročník bude zároveň ročníkem posledním. O zachování Muldičky nebylo pochyb, její příprava je přeci jen nepoměrně jednodušší a navíc má tento závod velmi stabilního reklamního partnera firmu Velo Hanák. Jelikož to zjara vypadalo, že Mulda 2007 opravdu nebude, byla Muldička přesunuta na 17. června, což je termín vhodnější pro sponzory a díky teplejšímu počasí i pro děti. Mulda byla zachráněna především díky vstřícnému přístupu firmy PELL'S, která se stala hlavním partnerem závodu. V reakci na tento vývoj byla červnová Muldička ještě před svým konáním přejmenována na Letní Velo Hanák Muldičku a v podzimním termínu se opět uskutečnily oba tradiční závody, tentokrát pod názvy PELL'S Soběšická Mulda 2007 a Velo Hanák Muldička 2007. Muldička se tedy v roce 2007 poprvé (a zřejmě i naposled) konala dvakrát.

Vstup nového hlavního partnera byl podnětem pro omlazení log a grafické prezentace závodů vůbec. V ostatních ohledech zůstal závod veskrze nezměněn, a to včetně slunného počasí a přátelské atmosféry na cílové louce. Trať byla suchá, místy prašná (v některých rychlých úsecích jsme v zájmu zvýšení bezpečnosti odstranili z tratě písek), každopádně velmi rychlá: byly ustanoveny nové traťové rekordy v kategoriích M30, M15, Z15 a ZV15. Účast byla mírně nižší než v předchozích letech, rekord padl pouze v počtu závodnic od 10 do 17 let.

K podstatné změně na trati došlo jen v oblasti Hada (technický sjezd ze startovní louky). Dlouhá léta na horním úseku tohoto sjezdu bojujeme s půdní erozí. Už před několika lety jsme měli v ruce projekt na protierozní úpravy zpracovaný odbornou firmou. Tyto úpravy počítaly z vybudováním několika poměrně vysokých schodů, díky kterým by se tento úsek stal prakticky nesjízdným. I letos měla trať v těchto místech ještě pár dní před závodem profil tvaru V, který u méně zdatných jezdců hrozí pádem. Profil jsme změnili na sjízdnější U a úsek pokryli asi šesti metry georohože Tensar SS 400 (používá se například při stavbě železničních koridorů) ukotvené do země skobami. Rohož pak byla překryta tenkou vrstou zeminy. Během závodu se rohož částečně obnažila, což ale nemělo vliv na vynikající sjízdnost celého úseku. Na zmíněnou úpravu jsme zaznamenali mnoho kladných reakcí (výjimkou bylo povzdechnutí trenéra bikerů Favoritu Brno a výborného veteránského závodníka Dušana Olejníčka, že upravený úsek už není tak těžký jako dříve). Druhý problém s hadem jsme museli řešit v jeho dolním úseku, kde se během léta objevila skládka se spoustou střepů. Podstatnou část skládky jsme s pomocí majitele jedné z blízkých zahrad před závodem naházeli do několika pytlů a také jsme ručně vysbírali hromadu střepů, takže teď je i spodní úsek Hada v původním stavu.

Propagační materiály: , , leták Muldičky A6 přeložený, leták Letní Muldičky A6 přeložený

Skládka v dolní části Hada vlastně nebyla tak úplně nová. Jednalo se o černou skládku starou několik desítek let, jejíž nadzemní část byla již zmíněným majitelem blízké zahrady před lety odvezena. V létě 2007 však část skládky skrytou pod úrovní terénu navšívili hledači kovů a bezohledně ji překopali.

Mirek Podborský (1966) jel opět z motivačních důvodů v kategorii M15 namísto V15, kam svým ročníkem narození patří. Zajel svůj vůbec nejrychlejší závod na této trati (a to jel patnáctikilometrovou Muldu už pošesté). Časem 0:39:34 získal fantastické 4. místo, na bronzovou příčku chyběly pouhé 2 vteřiny.

12. 10. 2008

Dvanáctý ročník Muldy a sedmý ročník Muldičky se uskutečnily za příjemných teplot a bez deště, ale velmi netradičně pod zataženou oblohou (omlouváme se, příště se zase vrátíme k tradičnímu slunnému počasí). Počet účastníků a ani jejich náladu to naštěstí neovlivnilo, potěšila nás především rekordní účast na Muldičce, kde závodilo celkem 195 cyklistů a cyklistek do 9 let.

Trať byla o něco vlhčí než před rokem, ale v celé délce dobře sjízdná. Zdá se, že právě takový povrch dobře vyhovoval vyzrálým jezdcům, protože právě v mužských veteránských kategoriích V15 a V30 byly ustanoveny nové traťové rekordy.

Největší organizační novinkou bylo zavedení tří nových veteránských kategorií W15 (muži 15 km), W30 (muži 30 km) a ZW15 (ženy 15 km) pro závodníky či závodnice od 50 let. Obavy některých organizátorů z malé účasti v těchto kategoriích se nenaplnily, celkem startovalo 12 závodníků nad 50 let (8 v kategorii W15 a 4 v kategorii W30). Do kategorie ZW15 se nikdo nepřihlásil, takže -milé dámy- historicky první vítězství a traťový rekord v této kategorii mohou být vaše.

I letos se reportáž z Muldy a Muldičky objevila na obrazovkách a to hned ve dvou pořadech: Sport v regionech (ČT4) a Události v regionech (ČT1). Odkazy na reportáže najdete v sekci Ohlasy. O závodech vyšel i článek s fotkami a videem v Brněnském deníku.

Propagační materiály: , , leták Muldičky A6 přeložený

Během prvního kola závodu na 15 km došlo krátce po sobě k dvěma nepříjemným událostem: pád přes kolo na hlavu těsně před Muldou (závodník v silném šoku, ale při vědomí) a chvíli po té náraz do stromu před křižovatkou u zahrádkářské kolonie (zlomená klíční kost). Obě události se naštěstí staly na místech s pořadatelskou službou. K prvnímu zraněnému dorazil během pár minut doktor (tradičně hlídající nedaleký sjezd), pro druhého zraněného se vydala sanitka ze startovní louky. Oba zraněné pak převezla do úrazové nemocnice přivolaná sanitka rychlé zdravotnické pomoci. Strom, který se podílel na zlomení klíční kosti, bude napříště obložen retardérem.

Muldy se tentokrát nezůčastnili tradiční účastníci a minulí vítězové J. Jobánek a L. Vlach, kteří byli na soustředění Merida Biking Teamu ve Francii. Velmi úspěšně je ale na třicetikilometrové trati zastoupil dvacetiletý týmový kolega z Estonska Martin Loo (mistr Estonska 2007 v XC i MX, startoval prý na doporučení týmového vedoucího Jána Svorady). Martin suveréně vedl, pak ho však potkal nějaký technický problém, kvůli kterému ztratil přibližně 5 minut a propadl se asi o 12 míst. Po opravě se stíhací jízdou dostal až na skvělé druhé místo.

Přestože je závod veden stále stejnou trasou, trať se v průběhu let poměrně výrazně mění. Nejzávažnější změny občas zmíníme (vývoj profilu Muldy, eroze a úpravy Hada), na trati se toho však děje mnohem více. Tentokrát bych rád zmínil definitivní konec „usychající břízy (cca 4 m vysoké)“, u které náš tradiční závodní okruh začíná a končí (viz. popis trasy závodu) a která v roce 1996 oficiálně označovala cíl závodu. Koncem minulého tisíciletí měla bříza ještě živé větve. Pak definitivně uschla, její torzo se začalo zmenšovat a na konci jara 2009 někdo zlomil i zbytek suchého kmene, takže dnes z břízy zbyl jen ztrouchnivělý pařez v úrovni země, který rychle zarůstá travou.

11. 10. 2009

Tak tentokrát jsme se po delší době skutečně báli, že se dlouhodobě propagované příjemné počasí nedostaví. Ještě den před závodem to vypadalo všelijak, ale v neděli nakonec vše dobře dopadlo: bylo teplo a dírou v oblačnosti svítilo velkou část dne sluníčko. V rámci zachování objektivity je třeba zmínit, že po ránu přišlo i pár silnějších poryvů větru (jeden dokonce odfoukl stan pro prezentaci závodníků) a několika kapkám deště jsme se bohužel také nevyhnuli. Za zmínku stojí obzvláště první sprška kolem jedenácté, která výrazně zmenšila do té doby opravdu velký dav diváků u tratě Muldičky. Přeháňka byla naštěstí brzo ukončena duhou. Většina závodníků nakonec startovala v krátkém rukávu i krátkých nohavicích, krátký rukáv byl během odpoledne vidět i na některých divácích.

Díky několika dešťům v týdnu před závodem byla trať vlhká, v lesních pasážích místy až kluzká. To se týká především prudkého sjezdu pasekou za Muldou, který je zakončen levou pravoúhlou zatáčkou. Právě tato zatáčka a její nejbližší okolí bylo dějištěm mnoha pádů včetně několika hromadných. Druhým kluzkým úsekem byl následnující výjezd „dvojitým stoupáním“. Jelikož jsme před závodem v tomto místě skopali schody od koní, byl i tento úsek (při dobré technice a dostatku sil) sjízdný. Trať byla upravena i na dalších místech (rozšíření pěšin, odhrabání písku a klacků atd.). V Hadovi byl přidán další kus osvědčené geosítě Tensar, díky které se značně zpomalila eroze a úsek se stal lépe sjízdným. Změnu doznalo i zdravotní zabezpečení závodu: doktor se zdravotníkem na trati byli přesunuti od zmíněného kluzkého sjezdu k Muldě (při loňském úrazu na Muldě se ukázalo, že běh od toho sjezdu do kopce je poměrně náročný, dolů to půjde lépe) a posádka sanitky na startovní louce je nyní dvoučlenná (dříve jednočlenná). Celkově se zdá, že vlhká trať je bezpečnější. O pády sice není nouze, ale dochází k nim zpravidla v nízkých rychlostech a padající se pěkně ušpiní, ale neodře.

Mulda i ve svém 13. ročniku zaznamenala několik novinek. Poprvé se nám povedlo připravit trička s potiskem. Podobný design jako tričko měly i cyklodresy věnované do losování firmou Contact. Další novinkou byla změna občerstvovacího servisu. Namísto stanu z Nového hradu zajišťoval občerstvení přívěs s pártystany. Halušky byli vynikající, bramboráky ušly, ale klobásy byly trestuhodné.

Rekordní účasti se dočkala Muldička (196 závodníků) a také byl vyrovnán rekord v počtu dosplělých cyklistek na Muldě (24 závodnic).

Propagační materiály: , , leták Muldičky A6 přeložený

Před závody v roce 2009 se rozhodla „odejít do důchodu“ Jana Hradilová, které pět let skvěle řídila a moderovala Muldičku. Tímto jí za děkujeme za spolupráci. V roce 2009 Muldičku šéfovala paní Bartošová, manželka ředitele Soběšické Muldy.

Start závodu na 30 km byl tentokrát pro mnohé účastníku překvapivý: pan ředitel závodu, který je zároveň startérem, se totiž trochu zapovídal a pak poměrně nečekaně a kvapně odstartoval.

Ze sortimentu občerstvení po letech zmizela tradiční medovina, za to však na Muldě byly k dostání nafukovací balónky a cukrová vata.

17. 10. 2010

Závody byly v roce 2010 posunuty oproti předchozím ročníkům na následující víkend, protožže v tradičním termínu závodu se konal veletrh Bike Brno a byli jsme z více stran požžádáni o přesunutí Muldy na jiný termín. Bohužžel, typicky Muldí počasí (tedy teplé a slunečné babí léto) se o týden neposunulo. I tak bylo ale počasí obstojné a bez dešště. Za zmínku stojí i fakt, žže den před závodem se poprvé konal běh kolem Brněnské přehrady Vokolo Priglu.

V reakci na změnu loga titulárního partnera bylo výrazně změněno i logo Soběšické Muldy.

Trať tentokrát doznala jedné menšší změny: horní polovina dvojitého výjezdu (zhruba uprostřed okruhu Muldy) byla zaházena větvemi. Trať v těchto místech proto vedla po levém břehu původní cesty. Zdravotníky jsme oproti předchozímu roku opět vrátili ke sjezdu zakončeném levou pravoúhlou zatáčkou (Mulda se neustále rozššiřuje a změlčuje a celý úsek se postupně stává méně atraktivním, ale bezpečnějšším).

Hlavní kategorii (M30) vyhrál již popáté Jan Jobánek a kromě putovního poháru, který zvedl nad hlavu při vyhlášení vítězů, za pětici vítězství později dostal i pamětní (neputovní) pohár.

Muldičku moderovala a celkově šéfovala poprvé Katka Petrášová, která se této funkce ujala i v dalších ročnících (s vyjímkou roku 2011, kdy ji úspěšně zastoupila Dana Habrová).

Opět jsme nabízeli originální tričko závodu, tentokrát v červené barvě.

Propagační materiály: , ,

V Hadovi došlo k nárazu závodníka hlavou (v helmě) do stromu, na což diváci reagovali voláním „SANITKÁ, SANITKÁ“. Ačkoliv sanitka zajišťující na našich závodech zdravotní péči stojí jen kousek od toho místa, než stihli zdravotníci dorazit, nějaká divačka už hovořila se záchranou službou. Výjezd záchrané služby byl našimi zdravotníky zrušen, podle všeho se jednalo pouze o lehký otřes mozku.

Poprvé v historii Muldy jsme zaznamenali jako následek pádu natržžené ucho.

9. 10. 2011

V roce 2011 jsme se vrátili k osvědčenému termínu Muldy - druhá neděle v říjnu. Tentokrát se však počasí zrovna nevytáhlo. V sobotu před závodem bylo velmi chladno a místy na trati padaly dokonce malé kroupy (cca 2mm). V neděli proběhlo pár nepříliš intenzivních přeháněk, ale chvílemi vykouklo i sluníčko a bylo naštěstí relativně teplo, i když chvílemi větrno (létal stan organizátorů i stánek New Balance).

Trať byla vlhká, ale ne bahnitá. Vyjímkou byla horní polovina dvojitého výjezdu (zhruba uprostřed okruhu). Loni byl úvoz, kudy toto stoupání tradičně vede, zaházený větvemi a jezdilo se jen po pěšince vlevo od úvozu. Letos byly větve odházené a jezdilo se úvozem i pěšinou vlevo od něj, obě varianty však byly bahnité a téměř nesjízdné. Bahno bylo i v úseku za prudkým sjezdem, na jehož konci stávají zdravotníci, ale v průběhu závodu na 15 km se bahno vyjezdilo a v závodu na 30 km už byl i tento úsek krásně sjízdný. Přes slušné množství pádů nedošlo (podle našich zpráv) k žádnému významnému úrazu.

Mulda je od roku 2011 zařazena jako závěrečný podnik do nově založeného Brněnského poháru horských kol (BPHK).

Občerstvení tentokrát zajistil Městský pivovar Nová Paka, který kromě klobás a steaků nabízel (na přání ředitele závodu) i rizoto a špagety. Na louce byl také stánek s čerstvými brambůrkami. Celkem bylo na louce asi 14 stánků.

Při úklidu trati po závodech bylo patrné, že mezi účastníky roste obliba energetických gelů a tekutin. Okolo tratě jsme našli nízké desítky prázdných obalů. Touto cestou bychom rádi požádali účastníky, aby odpadky nezahazovali na trati, ale odhodili je v cíli do popelnic. Majitelům pozemků platíme kauce (v sumě to jsou nízké desítky tisíc) a jejich vrácení je závislé na stavu pozemků po závodě. Odhazováním odpadků tak nejen špiníte les, ale také ohrožujete rozpočet a samotnou existenci závodu (o povolení k využití pozemků pro závod žádáme majitele každý rok).

Propagační materiály: , ,

Závodu se poprvé účastnil Vladimír Dvouletý (nar. 1942), který v 69 letech absolvoval dokonce třicetikilometrovou trať (W30) v čase 2:49:37. Podotýkáme, že průjezd do posledního kola zvládl pan Dvouletý skutečně před 16:00, takže odjel celý závod v souladu s pravidly. Celkově se pak umístil na 3. místě ve své kategorii BPHK. Gratulujeme.

14. 10. 2012

Propagační materiály: , ,

13. 10. 2013

17. ročník Muldy a 12. ročník Muldičky.

Propagační materiály: , ,

12. 10. 2014

18. ročník Muldy a 13. ročník Muldičky.

Propagační materiály: , ,

11. 10. 2015

19. ročník Muldy a 14. ročník Muldičky.

Propagační materiály: , ,

9. 10. 2016

Jubilejní 20. ročník Muldy a 15. ročník Muldičky.

Propagační materiály: ,

8. 10. 2017

21. ročník Muldy a 16. ročník Muldičky.

Na sklonku roku 2016 těsně před zahájením příprav příštího ročníku Muldy se stala novou členkou organizačního týmu Jana Dojivová.

Propagační materiály: ,

14. 10. 2018

22. ročník Muldy a 17. ročník Muldičky.

Propagační materiály: ,

13. 10. 2019

23. ročník Muldy a 18. ročník Muldičky.

Propagační materiály: ,

ZRUŠENO

ZRUŠENO

11. 10. 2020

24. ročník Muldy a 19. ročník Muldičky.

V tomto roce nám osud nepřál (epidemie Covid-19) a ročník 2020 jsme museli kvůli vládním protiepidemickým opatřením týden před konáním závodu zrušit.

Propagační materiály: ,

10. 10. 2021

24. ročník Muldy a 19. ročník Muldičky.

Propagační materiály: ,

Po nuceném přerušení, jsme rádi trať nachystali pro závodníky. Na Muldičce jsme objevili v louce vosí hnízdo, ale obehnané páskou vosy nikoho nepíchly.

9. 10. 2022

25. ročník Muldy a 20. ročník Muldičky.

Propagační materiály: ,

8. 10. 2023

26. ročník Muldy a 21. ročník Muldičky.

Propagační materiály: ,

13. 10. 2024

27. ročník Muldy a 22. ročník Muldičky.

Propagační materiály: ,

© Pamětníci mezi organizátory Muldy.