Audio
Na výpravě vznikla kronika v audio formě: Kuba pravidelně namlouval
krátké a veselé reportáže z výletu. Krátký sestřih bude časem
Fotky
Aurora. Tady to všechno začalo. A naštěstí už je i potom.
Záchodky před Ermitáží v předělaných autobusech. Jeden pro dámy, v
pozadí i pro pány.
Náměstí před Ermitáží (Zimním palácem) v St. Peterburgu.
Ne, to není exhibicionista. To je V.I.Lenin na Leninově náměstí v
Petropavlovsku Kamčatském.
A tady za rohem bydlíme. Ty trubky jsou na teplo, ale teplá voda stejně
neteče.
Nechtěli byste bydlet na tomto sídlišti? Hned za panelákem čouhá sopka.
Nádhera.
Z tábora vidíme rovnou na Korjackou (na tu jsme nelezli, jen ji
obcházeli).
A stoupáme...
...a pořád výš...
...a výš...
... a už jsme tam. Bohužel chybí kráter a místo něho je placka.
Rozhled dobrý.
Nakutáme nějakou síru, kdybychom doma zakládali sirkárnu, tak máme něco
do začátku.
A už jsme dole a jen se hladově ohlédneme.
Ráno má sopka super čepici.
Ještě že ten sněhový most není vidět, to byste se lekli.
Je termální pramen opravdu teplý? Jen někde, jinak je to slabota.
Poslední šíroké údolí a po 2 dnech snad dojdeme do Pinačevského sedla.
Řeka Kamčatka, v pozadí vulkán.
To mám pěkné auto! Značka Ural.
Ty západy slunce mi nikdy nedají abych je nevyfotil...
Ještě že se vezeme. Tohle šlapat, tak nevím.
Tyto kameny letěly vzduchem jako žhavé kusy lávy. Během letu
zatuhly (proto ten oblý tvar) a dopadly kus od sopky.
Malý konus.
Není to zřejmé, ale ty 2 červené kamínky jsou opravdu
přivařené na
té hůlce z toho, jak jsem hledal zdroj horkého vzduchu a smradu. Někde
tam byl, ale já jsem ho přehlédl.
Mrtvý les.
Opět hluboká údolíčka vytvořená erozí.
Kdo objasní, kde se vzaly ty čáry zelené trávy má u mne
plechovku
kaviáru. Podotýkám, že kousek vedle je kráter Jupiter, ale nezdá se mi,
že by ty stopy byly od Lunochodu.
Říčka Studená. Je vidět lanovka na batohy kotvená napravo na
skále a nalevo o člověka.
Skupinovka: (shora zleva) Ludvík, Peťa, Šárka, Bob, (dřepí)
Kuba, Honza, Vláďa, (leží) Karel.
V gruzavíku (ne, opravdu to není v letadle).
A jsme na vrcholu Tolbáčíka! Kráter vlevo, údolí napravo.
Krajina okolo Leningradské báze - sopečný popel.
Krajina okolo Leningradské báze - tráva se snaží.
Krajina okolo Leningradské báze - tráva se snaží 2.
Cestou na Tolbáčik.
Na sněhu jsou vidět opravdu zajímavé útvary ze sopečného prachu, i z
blízka to vypadá jako malé pohoří.
Hrana kráteru Ploského Tolbáčiku (kráter je směrem doleva).
Neuvěřitelné, jak rychle se řeka zařízne do sypkého terénu.
Cestička do dáli...
Uvnitř kráteru na malém konusu.
Síra.
Mrtvý les.
Měsíční krajina přechází v zelenou louku.
Mordor?
Medvídek s apetýtem.
Medvídek s apetýtem 2.
No není tu pusto?
Jedna z ledovcových říček.
Jako z Hobita.
Kráter Jupiter - zde se testoval ruský Lunochod před výletem na Měsíc.
Hele, člověk!
Vezděchod - původně BVP, dnes se používá jako dopravní prostředek v
oblasti, kde není cesta a nic jiného tam neprojede
.
Rozlučková večeře. Kaviár, uzená ryba, vodka...