CESTA NA JIHOZAPAD

22.6.1996
Sobota: Brno - Trebic - Telc
10.45 - 18.15 ... 96 km ... 20.1 km/h ...
4:45 ... max 74km/h
Temer cely den prsi; vecer spime, jime a susime u Strejdovy teticky na okraji Telce.

23.6.1996
Telc - Mrakotin (je videt Javorice 837 m) - Strmilov - Jindrichuv Hradec - Trebon - Komarice
10.45 - 19.45 ... 22.5 km/h ... 93 km ...
4:10 ... max 63 km/h
Blazejov: uzkokolejna draha z Jindrichova Hradce do Nove Bystrice. Cely den se pocasi boudi, chvilu sije, pred Komaricemi nas chytl prudky a vytrvaly lijak. Spime na konci Komaric, kde jsou opustene budovy, v mistnosti z jedne strany otevrene do zarostle zahrady.

24.6.1996
Komarice - Cesky Krumlov - Vyssi Brod
11.15 - 21.00 ... 18.7 km/h ... 60 km ...
3:16 ... max 59 km/h
Cestou nas opet sleduji prehanky, projizdime kolem masivu Kleti (1083 m), v dali jsou videt Novohradske Hory. Na okraji Ceskeho Krumlova nas dostihl trvalejsi dest, udelali jsme delsi prestavku - nakoupili snedli spoustu peciva, cetli noviny, podivali jsme se do jadra Ceskeho Krumlova - moc hezke mesto: katedrala, protika Vltava, mosty, uzke a jeste uzsi historicke ulicky. Teprve po 17.00 hod vyjizdime dal. Jedeme po silnici, podel klikatici se Vltavy - moc hezky prostredi: reka, sem tam skaly, zalesneny kopce kolem; hrad Rozmberk nad Vltavou. Spime necely km pred Vyssim Brodem, blyzko vlakove zastavky, na zastresene verandicce jedne drevene chatky.

25.6.1996
Vyssi Brod - Studanky - Gramastetten - Hofkirchen - Gaspoltshofen
11.15 - 20.00 ... 21.7 km/h ... 98 km ...
4:32 ... max 67 km/h
Brzy po snidani, asi ve 12.00 hod, jsme na celnici Studanky; na rakouske clo-zoll se nas celnik podezrivave pta, zda neprevazime cigarety! Prejizdime pres kopcovite hranicni pasmo Sumavy, z Vyssiho Brodu az k nizine pri Dunaji je to zhruba 40 km neustalych stoupani a nadhernych, dlouhych sjezdu. Svacime u Dunaje (u mesta Aschach a.d.D.). Nekolika chtenymi i nechtenymi objizdenimi rusnejsich oblasti udrzujeme (vicemene) smer na Gaspoltshofen. Dnes vyslo konecne dobre pocasi, teplota se vysplhala nad 15'C
(to jako stupnu, lepsi znak nelze zobrazit - pozn.red.), je oblacno az polojasno. Vecer opet zacina prset, zrovna dojizdime do Gaspoltshofenu. Schovali jsme se pod strisku, sedli na zem, jedli musli a premysleli, co dal, kdyz u nas zastavilo auto, vystoupil farar a nabidl nam, ze muzeme prespat za rohem na fare - bezva napad.

26.6.1996
Gaspoltshofen - Gmunden - Bad Ischl - Gosau - Russbach - Lindeth
9.30 - 21.30 ... 21.3 km/h ... 107 km ...
5:03 ... max 64 km/h
Stara elektrarna na rece Traun; pekne mesto Gmunden: az do jadra zasahuje Traunsee a z nej vystupuji skalnate hory; Halstatter See - svacina; vyslap na Pass Gschutt: 969 m; cestou od Halstatter See dole 2 drevene kulnicky (pravdep. neobyvane), jinak po 1 az 2 km kryte autobusove zastavky; Gosau - alpska vesnice na plosine, uzavrena okolnimi horami; Pocasi bylo podobne jako predchozi den - akorat, pak k veceru v kopcich pribyva prehanek, v Lindeth uz silne prsi - 2 hodiny stojime v autobusove zastavce a vecerime (19-21 hod); Spime pod mostem v Lindeth.

27.6.1996
Lindeth - Annaberg - Bischofshofen - Taxenbach - Bruck - Fusch - Ferleiten
9.45 - 21.00 ... 19.1 km/h ... 94 km ...
4:56 ... max 58.5 km/h
Pod mostem nas rano vzbudily kravy, kterym jsme spali v ceste. Cely dopoledne nas provazeji prehanky. Jedeme hezkou krajinou mezi Tennengebirge a Dachsteingruppe, projizdime vesnicku St. Martin (969 m). V Bischofshofenu stojime 2 hod v bundesbudce (autobus. zastavka), jime; venku prsi, levne nakupujeme v protejsim supermarketu: v prepoctu cokolada 100g-ova 10 Kc, 10 rohliku-bulek za 15 Kc, toastovy cleb za 13 Kc, margarin Feine-Thea (pekne tuhy) 500g-ovy za 23 Kc, 1l multivitsaft-dzus za 30 Kc. Az do Brucku jedeme rusnou silnici, ale nadhernym prostredim s kopcema 2000 m a vys okolo. Po Grossglockner Hochalpenstrasse jedeme az na mytnici Ferleiten (1152 m), spime 2 km pod ni na odpocivadle Hoellbach (1096 m) ve stanech. Cestou, dole v udoli jsou az do vesnicky Fusch (860 m) bundesbudky a sem tam i nejaky senik.

28.6.1996
Ferleiten - Fuschertorl - Hochtor - Heiligenblut - Mortschach
12.00 - 20.45 ... 13.3 km/h ... 53 km ...
3:59 ... max 80.0 km/h
Rano slaboucce poprchavalo, ale pak cely den bylo hezky - kolem hor se drzely mraky, v udoli bylo polojasno. Vyjizdime do vysky 2504 m na Hochtor po drsne se klikatici silnici, cestou prejizdime prez mezisedlo Fuschertorl (2428 m). Az na Hochtor z odpocivadla Hoellbach (1096 m) je to 22,5 km, jeli jsme to akorat 7 hodin, do 19.00, prumerem 7,5 km/h. Na Hochtoru je snih a 300 m dlouhy tunel. Cestou dolu, i z vesnicky v udoli - Heiligenblut je videt Grossglockner (3797 m). Projizdime opet peknym udolim - s vodopadem. Spime za vsi Mortschach v seniku kousek nad silnici.

29..1996
Mortschach - Lienz - Sillian - Toblach - Bruneck - Brixen - La Colma
10.15 - 02.30 ... 21.9 km/h ... 152 km ...
6:57 ... max 72 km/h
Kolem poledne vyjizdime na Pass Iselsberg (1204 m), za nim je bezva sjezd do Lienze (jedeme rychlosti prez 75 km/h). V Lienzi kupujeme margarin Feine-Thea (250 g v prepoctu za 18 Kc) a dzus (26 Kc). Projizdime kolem pusobivych Lienzer Dolomiten. Velice mirne vyjizdime na hranice Rakouska s Italii za Arnbachem, az do Toblachu (1243 m), pricemz se velice rychle meni, jeste v Lienzi slunecne pocasi, na zatazeno s destem. Na levo od Toblachu se mohutne tyci Sextener Dolomiten. Za Toblachem zacina sjezd, dlouhy neco prez 100 km, koncici az v Bolzanu, ktery absolovujeme zprvu vlhci, pozdeji uplne mokri a predevsim: za tmy! Kousek za Bruneckem, v St. Lorenzen, davame v 21.00 hod pauzu, varime veceri, u ktere usiname a susime se, to vse na drevenem moste pro pesi, se strechou. Ve 23.00 hod pokracujeme "vesele" dal. Videt je velice malo (Brd'a:"Krucis, kde mam tu silnici ?!?"), ale chvilemi lze odtusit, ze okoli je pekne: projizdime udolim s rekou, nekolika tunely (jeden byl delsi nez 1000 m), sem tam je videt hladina jezera v udoli, nebo hrad postaveny vysoko na skalnatem uboci. Ulehame ve 02.30 hod, po ujeti 152 km, v polorozpadle budove na zacatku vesnicky La Calma, nebot se (jak jinak) chysta prset, a vetsi prostor se strechou (a takovou vrstvou prachu) bychom tezko hledali.

30.6.1996
La Colma - Bolzano - Merano - Latsch - Gand (Martelltal)
9.15 - 19.00 ... 18.5 km/h ... 96 km ...
5:10 ... max 58 km/h
Devaty den cesty a zaroven prvni, kdy neprsi! Sjizdime 22 km do Bolzana krasnym skalnatym udolim s rekou a zeleznicni trati dole, nasi silnici na jedne strane a visutou dalnici nahore, na strane druhe. Kvuli neobvyklemu znaceni (ti talosi jsou ale "madari") travime 9 km objizdenim Bolzana a prohlidkou dalnic, nez se dostavame temer na vychozi misto a pokracujeme po rovine smerem na Merano. Je velke vedro a proto vyuzivame vodu z kasny v Meranu nejenom k piti (zprvu nechtene). Na teplomeru v Latschi (639 m) je 26'C, vyjizdime do Gandu (asi 1250 m)v Martell talu, kde mame pripravenou strechu nad hlavou a tez jidlo od vyletniku z Jarosky. Vecer se divame na finale ME ve fotbale CR - Nemecko 1:2 po prodlouzeni.

1.7.1996
Oddpocivame v Gandu, varime, pereme, hrajeme na 2 kytary. Zrejme je zbytecne to psat, ale presto: venku prsi.
Za 9 dni jizdy z BRNA do Gandu jsme ujeli 849 km (vice nez 94 km/den). Jedli jsme rano vzdy polivku s vlockami - s konzistenci pevne faze, prez den cokoladu, nebo musli a predevsim cukr s maslem na kousku chleba, vecer testoviny, ryzi, nebo br.kasi s br.knedliky s omackami. Pro prvni veceri (v Komaricich - kolinka se syrem a kecupem) se ujal nazev: tlamolep a drzkopal.

2.7.1996
Spolecne s ostatnimi Jarosaky jsme podnikli vystup z Gandu (1250 m) na Grabensprung Spitze (3014 m). Vysli jsme v 10.00, na vrcholku, u krize, jsme byli v 14.30. Cestou jsou 2 chatky, v horni (asi 2200 m) se da v pohode spat (je tam 8 posteli). V alpinskem pasu roste hodne skalnicek; zhruba ve 2500 m vidime pleso. Nahore snezi, cestou dolu jsme opet zmokli (v Gandu jsme v 19.00 hod).

3.7.1996
Gand - Prad - Trafoi
13.45 - 19.30 ...
cca 15 km/h ... 42 km ...2:48 ... max 60 km/h
Nalozili jsme jidlo na dalsi cestu, pevny boty, macky, sedaky, lano a cepin, dovezene sem autobusem z Brna, rozloucili se s lidma z Jarosky a vyjeli jsme smerem na Stelvio. Kola jsou zatizena vice, nez pri vyjezdu z Brna (prez 40 kg), asi o 10 kg. Dneska je vyborny pocasi, sice je moc vedro, ale temer jasno - bez mraku. V Pradu, ktery lezi v krasnem udoli, obklopenem vysokymi horami, jsme nakoupili margarin (500 g za 3000 lir, tedy necelych 60 Kcs) a vyjeli jsme do vesnicky Trafoi (1532 m). Chystame se spat v pristresku vedle skoly; ted vecer je celkem kosa.

4.7.1996
Kola jsme nechali v restauraci Schone Aussicht, tamtez jsme nabrali vodu, sbalili jsme bagly a v 11.30 hod jsme vyrazili na vyslap smerem na Ortler (3905 m). Zhruba ve 12.30 jsme na Alpenrosenhutte (2028 m) - je temer rozpadla, ale dalo by se v ni prespat. Dalsi hodinu trva cesta na Edelweisshutte (2481 m) - pro niz plati totez co o predchozi. Pote jdeme prez sutoviska a po skale, s mnoha skalnickami kolem, az na Payerhutte (3029 m) - tam se da sehnat jidlo i ubytovani, ale draho. Jsme zde v 16.30 hod, v 18 hod jdeme dal; obchazime Tabaretta Spitze traverzem prez zasnezenej, drsne uklonenej svah, prelezame skaly, vylezame na skalni hlavu (vyska neco pres 3050 m) a odtud se vracime zpet na Payerhutte. Za skalni hlavou pokracuje cesta pres skalni vysvih (Wandl; asi 30 m vysoky) a pak jiz po ledovci. Spime ve stanu, ve vysce 3029 m, pred Payerhutte (v malem zdenem objektu beze strechy).

5.7.1996
Dva clenove vypravy se dostali az za skalni vysvih (Wandl - 3204 m); byla mlha, teplota mezi 8'C az 10'C. V 16.15 hod zahajujeme sestup z Payerhutte - je mlha, velmi silny vitr, padaji snehove krupky. teplota je pod 5'C. Ve 20.00 hod jsme zpatky dole v Trafoi (1532 m) a spime opet pod striskou, pred mistni skolou.

6.7.1996
Trafoi - Paso dello Stelvio - Fuldera
11.15 - 20.00 ... 9.97 km/h ... 37 km ...
3:42 ... max 70 km/h
Rano poprchava, ale kdyz vyjizdime, je polojasno. Az do vysky 2200 m, kde na placku s lavickama a stolama pred hotelem davame svacinu, vyjizdime 100 vyskovych metru zhruba za 1/4 hodiny. Pote se pocasi horsi, fouka protivitr a prsi. V 16.30 hod vyjizdime na nejvyssi bod nasi cyklotury: prusmyk Stelvio 2760 m.n.m. Za Stelviem prejizdime pres Umbrail Pass (2508 m) do Svycarska. Spime tamtez, pred vesnici Fuldera, v osamele hospodarske budove, v nadmorske vysce asi 1600 m.

7.7.1996
Fuldera - Zernez - Scuol - Pfunds
12.00 - 22.00 ... 20.2 km/h ... 89 km ...
4:25 ... max 73 km/h
Neco po poledni vyjizdime do sedla Ofenpass (2149 m). Od mesta Zernez az po mesto Woergl jedeme udolim reky Inn. Za mestem Zernez projizdime nejzapadnejsi vyspou nasi cesty. Navecer prijizdime opet do Rakouska, spime v seniku tesne u Innu, pred mesteckem Pfunds.

8.7.1996
Pfunds - Landeck - Telfs - Dirschenbach
11.15 - 20.30 ... 20.2 km/h ... 96 km ...
4:47 ... max 48.5 km/h
Cely den lilo. Navic predchozi vecer nam dosel lih, ktery se nam nepodarilo za cely den koupit, takze nemame teplou ani snidani, ani veceri. V Imstu nakupujeme margarin, toastovy chleb a sacek s 10 rohliky-bulkami v prepoctu za 20 Kc (za stejnou cenu tam maji 1 klasicky rohlik). Spime, znacne provlhli, v otevrene kulne v poli u vesnicky Dirschenbach.

9.7.1996
Dirschenbach - INNSBRUCK - SCHWAZ - Woergl - Soll - Scheffau
11.00 - 21.00 ... 20.5 km/h ... 103 km ...
5:00 ... max 53.5 km/h
Pred polednem jsme v INNSBRUCKU; nakupujeme opet stejny balik rohliku, zde za 18 Kc, cokolady za 13 Kc a 1 l lihu v prepoctu za 120 Kc (meli ho v Bauhauzu); nad INNSBRUCKEM az po SCHWAZ se tyci Karwendel Gebirge; naopak napravo od silnice jsou krasne Tuxer Voralpen a pote, za udolim Zillertal, Kitzbuhler Alpen. Krasne je tez historicke jadro mesta SCHWAZ. Pocasi je cely den dobry, polojasno, odpoledne zatazeno, navecer se to trha a je skoro jasno; u vesnicky Soll nas ceka nadherny pohled na pohori Wilder Kaiser. Spime asi 1 km nad Scheffau (752 m) na zastresenem drevenem ochozu jedne chatky.

10.7.1996
V noci prselo, rano take. Rozhodli jsme se, ze pokud bude v poledne prset, pojedeme dal, pokud nebude, vylezeme na kopec ve Wilder Kaiser. V poledne prestalo prset a zacalo lit, coz vydrzelo cely den i vecer. Zustavame tedy furt u chatky, lezime, jime, cteme si.

11.7.1996
Scheffau - St. Johann - Lofer - Ramsau
11.15 - 19.45 ... 18.5 km/h ... 80 km ...
4:20 ... max 57.5 km/h
Je dobry pocasi - oblacno az zatazeno, ale neprsi (zatim); jedeme kolem Kitzbuhelerhorn - peknej kopec a kolem oblasti Waidring; v Loferu na namesti davame svacinu. Prijizdime do Nemecka - na rakouske celnici si nas nikdo nevsima, nemeckou celnici jsme ani nevideli. V Nemecku vyjizdime do sedla Schwarzbachwacht (868 m), kde zacina prset. Peknou krajinou sjizdime dolu do Ramsau, blizime se k Narodnimu parku Berchtesgaden. V Ramsau je mapa oblasti - pokusime se vyjet co nejbliz pod nejvyssi horu Berchtesgadenu: Watzmann (2713 m). Vyjizdime (asi 2 km za centrem Ramsau) napravo po strme ceste lesem, asi do vysky 900 m. Zde spime (jiz v Narodnim parku) v drevene kulne pro myslivce, na mytine, asi 50 m napravo od cesty; venku lije.

12.7.1996
Ramsau - Berchtesgaden - SALZBURG - Mattighofen - Aspach - Gurten
12.00 - 22.15 ... 20.4 km/h ... 109 km ...
5:19 ... max 63 km/h
Cely dopoledne prsi a nahore je mlha, proto nevystoupime do hor, ale sjizdime dolu a jedeme domu. Vjizdime opet do Rakouska, projizdime SALZBURGEM. Na jeho okraji levne nakupujeme potraviny v obchode Hofer.Od SALZBURGU az po Aspen projizdime krasnou krajinou, podobnou nasim vrchovinam; u mesta Mattsee s velkymi rybniky. Spime za vesnici Gurten v autobusove zastavce.

13.7.1996
Gurten - Obernberg - Schaerding - PASSAU - Freyung - Strazny - Volary - Zbytiny
9.00 - 21.5 ... 17.1 km/h ... 131 km ...
7:37 ... max 61 km/h
Projizdime PASSAU - soutok Innu a Dunaje. Pak uz jedeme nahoru - dolu, ale spis nahoru. Pres prechod Strazny vjizdime konecne k nam. Sumava je nadherna. Spime na drevene verandicce jedne chatky, temer v lese, za vesnickou Zbytiny. Cely den bylo skoro jasno.

14.7.1996
Zbytiny - Smedec - CESKE BUDEJOVICE - Trebon - Jindrichuv Hradec - Telc
9.15 - 21.00 ... 21.5 km/h ... 135 km ...
6:17 ... max 73 km/h
Za dost kratkou dobu jsme ve vedru a slunecnu zvladli ujet strasnej kus cesty - spechame do Telce a domu.

15.7.1996
Telc - Trebic - BRNO
11.00 - 18.15 ... 21.7 km/h ... 98 km (101 km) ...
4:31 ... max 67 km/h


Redakcni vysvetlivky: puvodni text deniku psaneho Jarkem Plskem je prepsan kurzivou, vyjimecne redakcni poznamky a dodatky jsou beznym typem pisma. Pravopis zustal zachovan az na hacky, carky a prehlasky. V nemecky psanych slovech je navic ostre s nahrazeno 2-ma s, a prehlasky jsou prepsany jako oe, ae, ue (nekdy).
Kdo by snad chtel videt nejake fotecky z teto akce ma moznost.
A nakonec odkaz na oficialni stranku k teto problematice, made by Prdilek.