Cykloalpy 1996
Kdo to vsechno spiskal? Tezko rict, ale nejspis za to muze Brd'a, kterej
to vzal pevne organizacne do rukou a nenechal nic nahode (aspon v pripravne
fazi). Za fotecky publikovane na techto straneckach vdecite Jarkovi,
jeho Zenitu a v neposleni rade nasi trpelivostipri cekani na fotografy.
Za scanovani fotografii (v budoucnosti snad i diaku) pak vdecite Strejdovi. Tento
textik pro vas napsal jiz posledni ucastnik vypravy Honzik.
Cela vyprava se skladala asi ze sesti dilcich casti:  Pripravna
faze
Cesta
tam (pres Cechy, Rakouskoa
Italii)
Pobyt v Martellu
Cesta pod vrchol
Zdolavani vrcholu
Cesta zpet do vlasti
Pripravna fazeVeskere pripravy zacaly asi tak posledni tyden pred odjezdem, protozenikdo si nechtel pripustit, ze by se melo jet uz tak brzo, tedy uz 22.cervna! Kdyz jsme si uvedomili ze pozdeji to nejde, uz byl jen tyden pred odjezdem. V prubehu tydne jsme si museli obstarat stravu na mesic, pojisteni, dopravni prostredky, pas, spacak, novy nosice zavazadel...Cesta tamTa zacala v sobotu. Po ranu dost prselo a tak se na planovany sraz u Brd'i nedostavil nikdo vcas. (Na Strejdovu zadost opravuji, ze Strejda dorazil jakozto clen akademicke obce vcas, protoze mel jenom 15 min sekeru, tzn. akademicka ctvrthodinka.) Jenom Strejda se tam pokousel dostat zadeste, ale stejne mel smulu protoze zmokl a stejne musel cekat az se Brd'a zbali a az dorazi zbytek vypravy. Pak se sel shanet chleba, kterej jsme stejne nesehnali a diky tomu jsme z Brna odjizdeli az v 12:00.Jeste plni dojmu a dobreho jidla z domova jsme razili na vychod do Telce. Cestou
nas prepadlo spatne pocasi, tzn. dest, za ktereho jsme dorazilik Strejdove
teticce, kterazto nas uz ocekavala s hrncem teple polivky. Rychle jsme se
susili a teticka chtela s pouzitim nasili donutit Brd'u, aby si sundal svoje
mokry tricko. Malem se ji to povedlo.
Dalsi den vstavame, az kdyz nas probouzi slunicko svitici az do "postele" a nez se nam podari uvarit snidani, tak uz zase prsi. Proto odjizdime v desti. Na tomto miste by bylo vhodne zminit, jakym zpusobem se stravovala cela vyprava. Abychom se udrzeli ve vyborne kondici (ne zebychom nejakou meli uz z domova :-), tak jsme meli dvakrat denne teplou stravu a jednou, ci vicekrat denne (to podle momentalniho apetitu) jsme konzumovali i stravu studenou a nepocitanekrat jsme pili. Ranni tepla strava, tak to byla sefkucharova pomsta. Predstavte si takovy maly pokus: uvarite polivku z pytliku a pakdo ni nasypete prave tolik vlocek, kolik je jich potreba na to, aby se vsechna voda vsakla do tech vlocek. Pak je to prave v takove konzistenci, v jake jsme si to varili. Musi v tom stat lzicka a pak to nesmi vypadnout z esusu, natoz aby to slo umyt, kdyz to zatvrdne. Tak to byla nase ranni strava. O vecerni a celodenni strave se zminim pri jine prilezitosti, asi az budu povidat, jak jsme jeli na Grossglockner. Tam se to bude hodit. Ted vyrazime do Ceskeho Krumlova a tam nakupujeme, jakozto v poslednim vetsim meste na uzemi nasi milovane vlasti. Behem nakupu zacina zase prset. Proto se schovavame pred destem v mistnim vsechnoobchode, resp. pred jeho vylohou s elektronikou. Polovina vypravy (Strejda a Honza) se nakonec rozhodne misto stineni vylohy a mrznuti venku navstivit i vnitrek obchodu. Tam se samozrejme kona ostuda. Jako prvni se k nam vrhnul maly kluk a ptal seco chceme. Nasrany a zmrzly strejda odrazil utok otazkou co jako ze chce on. Nakonec jsme zjistli, ze to asi bude synator majitele obchodu a tak jsem si nechali predvest vsechno. Od baterek, pres sluchatka s DFCM (nevedelco to je, ale vedel ze to ty sluchatka maji), hifi-veze a zahral si s nama i nejakou videohru a zmatene prohlizel nasi diskusi o tom, jak se teda vyhodnocuje, kdyz tou pistoli strelime, jestli to zasahlo ten terc, nebo ne. Pak jsme jeste udelali ostudu v papirnictvi, kdyz jsme pani radili, kolik nam ma vratit a ona si myslela ze je blbec. Pak jsme se ze sidliste presunuli do mesta a tam jsme opet mokli, resp. jsem se schovavali pred destem pod mostem. Zde vznikl dokonaly Jarkuv citat "Ta ma ale techniku", kdyz jsme pozorovali za deste jednu kanoistickou dvojici a damska polovicka byla odena do bileho, nyni mokreho a tudiz pruhledneho tricka. Koncem odpoledne se nam konecne podarilo opustit slavne mesto Cesky Krumlov a proti proudu Vltavy jsme se vydali k Vyssimu Brodu. Jelo to tak rychle, ze jsme to ani necekali a uz jsme byli v Rozumberku. Maji tam krasnej hrad a drahej kemp. Oboji jsme si prohledli. V campu potkal Honza jednoho clovicka, kterej se ucastni Fykosu, ktereho je Honza shodou okolnosti spoluporadatelem. Vidite, jak je svet malej... Z Rozumberka to opet frcelo skoro samo a nedaleko Vyssiho Brodu jsme zalehli ke spanku. Pro jistotu v jedne chaticce na verandu, aby nas neprekvapil dest. Zato nas ale prekvapil exhibicionisticky trpaslik. Jeho fotografie vsak ve fotodokumentaci chybi. Asi se stydel... Pozn.: Z technickych duvodu jsem musel stranku rozdelit na nekolik casti. © Jan Hradil 1996 a 1997 A na zaver jeste maly kontrolni soucet:
|
Nasledujici den vyrazime opet na vychod projizdime nadhernou krajinou, kde
je mozno spatriti rybniky a dokonce uzkokolejnou zeleznici, kde obdivujeme masinky
a vagonky a vubec cely nadrazi. Snazime se zjistit, kdy naposledy jel vlak
(viz. zatim nezarazeny diapozitiv). K veceru se blizi boure, tak premyslime,
zda-li nebude lepsi preckat bouri ve vesnici. S tim, ze dojedeme do dalsi
vesnice, pokracujeme bez zastavky dale. Behem nekolika sekund se zveda veliky
vitr a nez dojedeme do 2 kilaky vzdalene vesnice, jsme mokri od hlavy az
po paty. Dojizdime do nejblizsi vesnice a promrzli uvazujeme asi hodinu,
jestli spat na rampe mistniho obchodu se smisenym zbozim. Otvirame zeleznou
zasobu musli. Je strasna zima a tak se vydavame pro zahrati opetna cestu.
Asi o 30 metru dale objevujeme starej zamecek a naproti bezva zahradu s
kulnou, kde se dnes ubytujeme. Je tam spousta sneku (hlemyzdu) a hrozne
to krupe, kdyz se do te kulny snazime dostat pres vysokou travu.