Obecná pravidla:

1, V přírodě se pohybujte tak, abyste ji nepoškodili a zároveň i ohleduplně k jiným návštěvníkům.

4, Dbejte na svoji osobní bezpečnost (přilba, brýle, krémy s UV filtrem), mějte vždy při sobě základní potřeby pro poskytnutí první pomoci i dostatečné množství tekutin a jídla.

5, Ke svému pohybu v přírodě využívejte přednostně vyznačené trasy pro Vámi použitý druh přesunu, na značených trasách jiného přesunu respektujte absolutní přednost tohoto přesunu před ostatními. Na nevyznačených trasách má vždy přednost ten zranitelnější (sjíždějící lyžař před pěším, pěší před cyklistou apod.).

6, Nikdy nevcházejte nebo nevjíždějte na trasy nebo jejich úseky, které jsou pro Vámi používaný druh přesunu zakázány.

7, Dodržujte pravidla pro provozování daného druhu přesunu (pěší, lyže, cyklo), pravidla ochrany přírody, pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích i další pravidla, platná pro pohyb na daném území.

Pěší turisté:

1, I v případě, že není zakázána chůze v souběhu s lyž. trasou, nechoďte nikdy v lyžařských stopách ani v pásu 0,5 m na každé straně od nich.

2, V úsecích, kde pěší značená trasa vede v souběhu s vyznačenou cyklotrasou se pohybujte v pravé polovině cesty tak, aby Vás cyklisté mohli vlevo předjet nebo minout.

4, Máte-li s sebou psa, musí být na soubězích pěší a cyklistické značené trasy a na soubězích pěší a lyžařské značené trasy držen na vodítku a to tak, aby neohrožoval projíždějící cyklisty nebo lyžaře.

Cyklisté:

2, Nejezděte nikdy v lyžařských stopách ani v pásu 0,5 m na každé straně od nich.

3, V úsecích, kde pěší značená trasa vede v souběhu s cyklotrasou se pohybujte v pravé polovině trasy a navíc takovou rychlostí, abyste byli schopni v kterémkoli okamžiku zabránit střetu s pěším turistou zpomalením nebo i zastavením.

4, Na ostatních pěších značených trasách, kde není zakázán provoz cyklistů, se pohybujte takovou rychlostí, abyste byli schopni v kterémkoli okamžiku zabránit střetu s pěším turistou zpomalením nebo i zastavením.

1, Pokud není na cestě zakázán vstup nebo vjezd i ostatním přesunům, jezděte vždy jen v lyžařské stopě.

1, Společně s příslušnými organizacemi usilovat o podstatné rozšíření oddělených tras pro jednotlivé druhy přesunů.

2, Odsouhlasená Pravidla pohybu v přírodě uvést do příslušných zákonů a dalších právních norem. Jejich neustálou propagací je dostat i do vědomí každého, kdo se v přírodě pohybuje.

3, Usilovat o právní ochranu turistických značených tras před jejich poškozováním hospodářskými i jinými aktivitami.

4, Iniciovat zpřísnění postihů za jízdu motorových vozidel a sněžných skútrů mimo pro ně povolené komunikace; usilovat o pravidelné provádění kontrol dodržování těchto zákazů.

5, Zveřejnit seznam pěších značených tras, po nichž není možná jízda cyklistů z jakýchkoliv důvodů (pro zájmy ochrany přírody; kvůli nebezpečným úsekům; na žádost majitelů nebo správců pozemků, po nichž trasy vedou apod.).

6, Iniciovat značení speciálních tras pro bikery a jezdce na koních tak, aby nevznikaly kolize s trasami ostatních přesunů. Po zkušenostech s provozem na nich pak definovat další odpovídající pravidla pohybu.

7, V případě vzniku nového druhu přesunu v přírodě rozšířit Pravidla pohybu v přírodě i na tento přesun tak, aby mohl být provozován bez negativního účinku na přesuny ostatní.

8, Sestavit zásady pohybu v přírodě pro jednotlivé přesuny, které jsou v ní provozovány.

Připomínky a návrhy na doplnění či změny ve výše uvedeném materiálu zasílejte, prosím, do 31.5.2003 na adresu: Klub českých turistů ústředí, k rukám K. Markvarta, Archeologická 2256, 155 00 Praha 5 Lužiny nebo na mail kct.markvarkt@volny.cz .

V diskusi m.j. vystoupil -

1, předseda KČT Ing. Havelka který m.j. řekl že:

a, KČT navázala spolupráci s koňáky (dálkové etapové trasy v Jeseníkách, ?Občanské sdružení Jezdecké stezky, Praha 8, Střelničná 1977/20?) ohledně vyznačení této speciální trasy (dodatečně jsem se dozvědel, že šlo o setkání, které proběhlo z aktivity provozovatele koňské etapové trasy těsně před seminářem). Nezvladatelní jsou ale koňáci ze stovek farem roztroušených po celé republice….

b, omluvil nepřítomné zástupce turistických klubů z ciziny a místo jejich vystoupení pohovořil o vlastních zkušenostech z Rakouska, Německa a Francie. Tam organizace pěších turisticků nebyly komunistickou mocí sjednoceny s jinými druhy přesunu jako u nás (např. cykloturistika, lyžařská turistika) a zůstaly přísně pěší. Proto se ani o značení tras pro jiné přesuny nestarají a mnohde jsou zásadně proti používání pěších tras bikery (v Rakousku dokonce prý založili speciální peněžní fond ze kterého hradí příp. soudní spory svých členů s bikery při střetech na pěších značených trasách). Další zajímavé informace jsem si nestihl poznamenat. Rozhodně by bylo velmi vhodné situaci v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii a Francii zmapovat velmi pečlivě a použitelné zásady prosadit i u nás.

c, údajně u nás neexistuje věcné břemeno používání značené trasy, takže i úseky historických značených tras jsou po změnách majitelů po roce 1989 vystaveny tlaku na zrušení trasy (části trasy). Oficiálně povolené jsou prý ty trasy KČT, které vedou přes státní majetek (bylo by zřejmě vhodné právní stav značených pěších tras KČT osvětlit co nejpřesněji). V případě jiného než státního vlastnictví existuje nebezpečí zrušení/přeložení trasy. Častým důvodem prý bývá neohleduplná jízda bikerů po takové trase a obavy majitelů pozemků o zdraví a životy své rodiny a zvířectva.

d, Podnět k diskusi na téma pravidel provozu v přírodě podal KČT v září 2002 a do dne 9.1.03 obdržel 50 smysluplných návrhů.

e, Jako příklad konfliktu různých druhů přesunu uvedl situaci s podnikatelem vozícího lidi s koňmi na saních po cestách, kde s oblibou jezdí lyžaři (denně tak koně se saněmi sáně zničí cca 50 km lyžařských stop). Řešení vidí m.j. ve větší aktivitě místní samosprávy, která by měla ve vlastním ekonomickém zájmu (ubytování, jídlo) chránit lyžaře a podnikatele usměrnit tam kde bežkařům nebude škodit….. Poukázal na standardní řešení střetu dvou bežeckých stylů zákazem bruslení na stopě upravované pro klasiký běh….

f, treninkové cesty bikerů se nesmějí krýt s pěšími trasami

g, turistika není výkon ale poznání a postavil mimo turistiku např. dálkový pochod “Praha Prčice” (cca 11000 účastníků bez reklamy).

h, většina členů KČT prosazuje absolutní zákaz vjezdu cyklistů na pěší trasy KČT. K nim se přidává i většina z 1100 značkařů (udržují cca 38000 km pěších tras), kteří nechtěji značit takové pěší trasy, kde se pak bojí pěší kvůli cyklistům chodit (uváděn byl příklad NP a CHKO Šumava). Na práci značkařů se nikdo mladý nehlásí a KČT mimo to bojuje i s nedostatkem financí na udržování a budování tras (ročně cca 7 milionů Kč na pěší značení) i přesto, že značkaři to dělají (zřejmě – pozn. Bartoš) za cesťák a většina od státu získaných peněz jde na materiál (barvy, štětce atd.). Navíc není (zřejmě – pozn. Bartoš) nikde zakotvena povinnost státu kažodročně na obnovu a tvorbu pěších turistických tras KČT finančně přispívat ! Vedení KČT hledá kompromisní řešení v prosazeni Pravidel pohybu v přírodě a v zákazu některých pěších tras (přip. některých úseků pěších tras) pro cyklisty. Po diskusi se mnou a Martinem Rauferem z časopisu Velo Ing. Havelka nakonec upravil klíčovou otázku (řešení) na znění:

“Budou cyklisté respektovat zákaz vjezdu cyklistů tam, kde se najde a vyznačí alternativní obchvat pro cyklisty zakázané části pěší trasy tak, aby nevedl ve výrazně jednodušších podmínkách než zakázaný úsek ?” (jednoduššími podmínkami se myslí asfalt a hladká šotolina místo nezpevněné cesty/stezky/pěšiny a rovina místo stoupání a sjezdu).

2, šéf značkařů KČT Mgr. K. Markvart m.j. řekl:

a, KČT by měl mít právo prohlásit zákaz vjezdu cyklistů na pěší trasy KČT.

3, zástupce lyžařské turistiky uvedl problém střetu lyžař/psí spřežení + musher

4, Adalbert Mezei z NAPANT m.j. uvedl, že v diskusi postrádá problematiku údržby tras (jak pěších, tak cyklistických) a že je poměrně složité určit jednoznačně kdo by se o trasy (povrch tras) měl starat. Uvedl dále že Cykloklub Detva vypracovává nějaká pravidla pro cyklotrasy.

5, Martin Raufer z časopisu Velo mluvil poměrně tiše takže jsem zachytil jen otázku, co by měl podle KČT dělat biker, který během jízdy narazí třeba uprostřed trasy na zákaz vjezdu cyklistů. Z následné diskuse vyplynul požadavek na příp. existenci zákazů současně s alternativním obchvatem zakázaného úseku (příp. celeé trasy).

6, já (Zdeněk Bartoš) jsem v první části svých příspěvků upozornil na fakt, že z diskuse o střetech na lesní a polní dopravní síti vypadla lesnická technologická doprava, informoval jsem o existenci ČSN Lesní dopravní síť z roku 1996, kde je pro vzorové vozidlo (Tatra 815 + polopřívěs) určena na nejkvalitnějších lesních cestách (šířka koruny vozovky cca 5 m) maximální návrhová rychlost 30 km/hod. Uvedl jsem zkušenost z Rakouska, kde bývají na lesních cestách upozorňovací cedule, kde je uvedeno, za jakých podmínek může biker po lesní cestě jet (absolutní přednost lesnické technologické dopravy, dodržení uvedené max. rychlosti, ohleduplnost k chodcům). Upozornil jsem že ÚHÚL zahájil pilotní projekt údržby Oblastního plánu rozvoje lesů, jehož částí bude i problematika cyklotras a proběhne v PLO Novohradské hory. Navrhl jsem KČT (konkrétně předsedovi Ing. Havelkovi), aby s námi v PLO Novohradské hory otestoval možnost variantního vedení pěší a cyklistické trasy (části trasy) a možnost objektivního definování pěší trasy zakázané pro cykloturistiku.

V další části diskuse jsem reagoval na prezentované názory KČT již jako soukromá osoba.

Psaní přerušeno v neděli 12.1.03 v 22:20.

Pokračování příště…..