Na MTB z Seefeldu (Rakousko) do Rivy del Garda (Italie)
Zdenek Bartos
24.8 - 31.8 96
1. den ( 24.8.96, So ):
Odjezd v 13:00 z Brna autobusem do Rakouska. Pres Znojmo, Kremz,
Linz, kolem Salzburgu a Innsbrucku do Karwendelskych Alp, prijezd
do Seefeldu u Insbrucku (1200 m n.m.) v 0:15 ! az 25.9.96 ! (uje-
to 647 km).
2. den ( 25.8.96, Ne ), mapa Kompass c. 5 a 35:
Vstavani jiz asi v 6:30, odjezd cyklisticke casti v cca 8:45. Ze
Seefeldu jsme jeli po silnici do vsi Obern (1150 m n.m.), kde
jsme podle planu asfaltovou silnici opustili a vjeli na dobrou
lesni cestu vedouci udolim Gaistal. Po cca 2 km mirneho stoupani
cesta nahle zabocuje kolmo doleva pres most Salzbachbruecke (je
zde rozcestnik - je mozno si upresnit dalsi postup). Jinak cesta
vede logicky po levem brehu reky Leutascher Ache a pak potoka Ga-
istalbach az k jezeru Igelsee, za kterym pak odbocuje prudce dop-
rava do kopce na nejvyssi bod cele etapy (1600 m n.m.). Sjezd do-
lu z "koty 1600" byl skutecny zazitek (jeli jsme ale za hotelem
Ehrwalder Alm doprava, ne vlevo po spadnici - znacka c. 31 ci
812 - coz muze byt vice terenem a pro mnohe zajimavejsi), pozor
vsak na protijedouci auta na uzke asfaltce ve spodni casti sjezdu
(moje max. rychlost zde byla 64 km/hod., a to jsem patril k nej-
pomalejsim). Projeli jsme ves Ehrwald (1000 m n.m.), ve stredu
obce odbocili doprava na Fernpass. Na konci obce je treba odbocit
na prvnim rozcesti se smerovkami doleva pres silnici (pozor na
protijedouci auta) k zavrene, avsak nezamcene brane. Nasleduje
mirne stoupani po lesni ceste (Panoramaweg), klesani az pod trasu
kabinkove lanovky, kde je nutne tesne pred vyjezdem z teto lesni
cesty na hlavni silnici odbocit kolmo vlevo na tzv. Laerchenweg
- znacka c. 50 . Neznatelnou stezkou se dojede k jezeru Weissen-
see a po jeho okraji se pokracuje po ceste Roemerweg strmym stou-
panim po splavenem sterku az mirne nad uroven jezera Blindsee.
Zde jsme my vjeli na statni silnici, do budoucna by vsak bylo
zrejme lepsi po teto stezce (znacka c. 50) pokracovat az k hotelu
Fernpass. Po statni silnici jsme pak jeli (za velmi husteho pro-
vozu) az do sedla Fernpass (1216 m n.m.), kde jsme vsak autobus
nenasli (je zde pomerne malo mista na parkovani). Pokracovali
jsme proto po silnici dale dolu az k hotelu Fernpass, kde na nas
autobus cekal (vedle je benzinova pumpa). U autobusu jsme se ob-
cerstvili (v miste verejne zachody, prodej pohledu), zanechali
zde slabsi klientku a po prave strane (zapadni strane) silnice
sjeli pomerne narocnym terenem (visute mostky se zabradlim na
kolme stene) dolu k hradu a ?hotelu? Fernstein. POZOR znacka na
mape Kompass c. 5 a 35 neni uvedena tak, jak je v realu !!
a k hradu Fernstein na mape nevede. Od hradu jsem pokracovali
pres kemp stojici u potoka Brigelbach az k hlavni silnici, preje-
li ji na druhou stranu (vychodni), abychom se na ni po nekolika
kilometrech jizdy po lesni ceste zase vratili. Dale jedeme po
hlavni silnici pres ves Nassereith (828 m n.m.). Na konci obce je
nutno odbocit z hlavni silnice, vedouci na Imst, mirne vlevo
a sledovat hnede smerovky na Strad. Po nekolika kilometrech as-
faltova stezka vjizdi zpet do lesa a my muzeme po nadherne lesni
ceste pozvolna klesat az pred mesto Imst (po ceste mijime tzv.
"Svaty pramen" - Heilquelle, kde je mozne provest lecebnou kuru
ve studene vode ci bahne). V miste, kde se z lesa vyjizdi k mestu
Imst (na mape jde o misto na znacce c. 35 mezi lokalitami Steinb-
ruch a Saegewerke), je odbocka kolmo doleva podel mlynskeho naho-
nu, kudy je vhodne mesto objet lesni stezkou. Vyjedeme primo na
hlavni silnici (pozor na silny automobilovy provoz), po ktere je-
deme doleva (na vychod) az k rozcestniku s napisem RAFTING (po-
zor, neodbocovat hned na prvni odbocce doprava, kam laka sipka
Pitztal). Odbocime tedy doprava k mostu pres Inn a na dalsi kri-
zovatce (stale ve smeru sipek RAFTING) odbocime temer do protis-
meru doprava dolu. Silnice nas serpentinami dovede k parkovisti
pod dalnicnim mostem (716 m n.m.), kde je mozne zaparkovat auto-
bus, opodal je pristup k rece Inn (moznost umyti osob i kol,
i mista k prespani (!Pozor! vecer prisla kontrola mistni policie,
delaji to zrejme pravidelne).
Celkova delka trasy (podle cyklocomputeru): 68 km (z toho cca:
asfaltovy povrch 30 km, zemni povrch 38 km), prevyseni + 770
m, - 1157 m.
Cista doba jizdy: 3 hod. 49 min. (prumerna rychlost cca 18
km/hod.), prestavky 2 hod. 30 min., celkem 6 hod. 19 min..
3. den ( 26.8.96, Po ), mapa Kompass c. 35 a 42:
Z parkoviste u "raftu" stoupani zpet na most pres Inn, po hlavni
silnici pres obec Arzl im Pitztal (850 m n.m.) az na krizovatku
do vsi Timmls (1054 m n.m.) - odbocka doprava, nasleduje prudke
stoupani do vsi Timmls, na jejim konci pokracovani po vrstevnici
polni cestou do vsi Wenns (979 m n.m.). Odtud uz stale po hlavni
silnici az do sedla Pillerhhe (1558 m n.m.). V sedle jsem se vy-
silackou spojil s autobusem, a dozvedel jsem se, ze stoji za obci
Prutz. Ze sedla Pillerhoehe nasleduje sjezd po silnici k samote
Puschlin a u prvniho domku odbocka kolmo vpravo na znacenou polni
cestu ( s neprijemnym sterkovitym povrchem) pomerne prudce klesa-
jici v mnoha serpentinach loukami a pak lesem az k lesni asfalto-
ve ceste, kde je nutno odbocit kolmo vlevo. Po teto asfaltce jsme
klesali az k loukam a polim v udoli Innu a k hlavni silnici
z Landecku do Prutzu. Dale jsme jeli nejkratsi cestou mimo hlavni
silnici do vsi Prutz (866 m n.m.), skrze ni a na vedlejsi silnici
ve smeru na Ried, az k autobusu. V autobuse jsme opet poobedvali,
a protoze se rozprselo, cekali jsme v nem cca dve hodiny az pres-
tane. Neprestalo, ale presto se mnou vydala mala skupinka v drob-
nem desti na dalsi cestu. V obci Ried jsme prejeli na levou stra-
nu reky Inn a napojili se na cyklostezku Via Claudia. Vede vetsi-
nou po vedlejsich asfaltovych cestach (pokud nam, aniz jsem si
toho vsiml, neuhnula nekam doprava do lesa), krome useku severo-
zapadne od vsi Steinbruecken - na mape pripadne pojmenovano Die
Toelder, kde je jizda znacne narocna a pro nezkusene osoby i ne-
bezpecna ( uzka lesni stezka v zarezu strmeho svahu, spadajiciho
do reky, prudke zatacky, strma stoupani i sjezdy). V obci Pfunds
jsme prejeli na vychodni stranu Inn, abychom se vyhnuli silnemu
automobilovemu provozu na hlavni silnici a pokracovali dale po
asfaltove stezce nazvane na mape Wiesenweg. Protoze prselo cim
dal vice, rozhodli jsme se po cca dvou hodinach jizdy, na miste
srazu s autobusem - Kajetan Bruecke (991 m n.m.), nepokracovat
dale a prejet do konce etapy v autobuse. Na celnici v sedle Res-
chenpass (1504 m) jsme byli zrejme podezreli, takze tam Italove
provedli kompletni kontrolu vsech pasu a vyzvidali kam vlastne
jedeme.
Celkova delka trasy (podle cyklocomputeru): 50 km - (z toho cca:
asfaltovy povrch 35 km, zemni povrch 15 km), prevyseni + 904
m, - 720 m.
Cista doba jizdy: 3 hod. 30 min. (prumerna rychlost cca 14
km/hod.), prestavky 3 hod., celkem 6 hod. 30 min..
4. den ( 27.8.96, Ut ), mapa F&B c. WKS 2:
Rano domluva s ridicem o miste poledniho setkani - obec Lasa
- Laas. Po prave - zapadni strane jezera zpocatku stoupani lesem
po dobre asfaltce, v miste, kde cesta zataci o 180 stupnu vpravo,
my pokracujeme po dalsi asfaltce rovne, mirnym, pozdeji celkem
slusnym klesanim do vsi St. Valentino alla Muta (italsky) - St.
Valentin auf der Haide (nemecky) (1474 m n.m.). Nejobtiznejsi
mista pro urceni dalsiho smeru jizdy jsou ve vesnicich, protoze
tam vetsinou smerovky vubec nejsou, nebo ukazuji na lokality,
ktere na mape nelze nalezt (jiz od jezera jedeme podle cyklistic-
kych smerovek). Pokracujeme po nezpevnene ceste po brehu jezera
Heidersee a pak lesem klesame do vsi Burgusio - Burgeis (1237
m n.m.). Malebnou visku je nutno projet pres hlavni namesti a pod
nim zabocit kolmo vpravo a jet az je videt po leve strane hrad
Fuerstenburg, ke kteremu po znacene stezce odbocime. Nasleduje
prudky technicky sjezd po kamenite stezce do vsi Clusio - Schleis
(1064 m n.m.). Na malem namesticku je nutno opet odbocit doprava,
prejet dreveny most (pozor drevene vlhke mostky klouzou !!) pres
ricku Melzbach a pak se stocit kolmo doleva na lesni stezku ve-
douci kolem reky az do vsi Laudes - Laatsch (967 m n.m.) Ves je
nutno castecne projet smerem na severovychod a nekde pred posled-
nimi domky odbocit (jsou zde smerovky pro kola) kolmo doprava. Po
uzke asfaltce se pak pres pole (kolem pevnosti) dostaneme do mes-
tecka Glorenza - Glurns (908 m n.m.), kde doporucuji na chvili
zastavit a projit si nadherne namesti a mistni pamatky. Z Gloren-
za pokracujeme dale po levem - severnim brehu reky Etsch po zna-
cene cyklostezce az k rekultivovane skladce u mesta Prato allo
Stelvio - Prad (915 m n.m.). Nasleduje orientacne slozite projeti
mestem a vyjezd z mesta po zpevnene ceste (na mape uvedene jako
znacka c. 3) smerem na vesnici Cengles - Tschengls. Odbocku do
vsi s nazvem Prader Steig se mi nepodarilo najit. Stejne tak od-
bocka smerem na jihovychod u krizku - koty 880 m n.m. zrejme ne-
vede tam, kam podle mapy ma. Jeli jsme proto kousek bez znacky po
silnici doleva - na sever - az k rece Etsch, a tam jsme se napo-
jili na znacku c. 11 vedouci az do mestecka Lasa - Laas (869
m n.m.). Zde jsem se spojil vysilackou s autobusem a zjistil, ze
stoji pred obci u odbocky z hlavni silnice. Projeli jsme proto
celou obec zase zpet na severozapad az k autobusu. Tady jsme se
naobedvali a nechali zde cast ucastniku. Pred dalsi jizdou se
domlouvam s ridicem na miste dalsiho setkani u obce Tabla - Tab-
land. Po obede jede vytrvalejsi skupina zpet pres obec na pravy
- jizni breh reky Etsch a sleduje po nem tok reky. POZOR Nezpev-
nena stezka v jednom miste nahle odbocuje po uzsi stezce sikmo
nahoru doprava, leva - spatna cesta asi po 100 m prechazi po mos-
te reku. Vystoupame tedy vyse nad reku na louky a po nekolika ne-
cekanych zakrutach, ktere kopiruji hranice soukromych pozemku se
dostavame na zpocatku mirne klesajici vrstevnicovou stezku, ktera
vsak zahy prechazi v trialovy usek strme spadajici zpet k rece.
NEDOPORUCUJI k jizde pro nezkusene jezdce - kolo zde musi tlacit,
tezky usek vsak neni prilis dlouhy. V miste kde stezka dostava
zase prijatelny sklon a povrch je pramen pitne vody. Pokracujeme
dale po mirne klesajici nezpevnene ceste az do vsi Covelano - Go-
eflan (737 m n.m.) Odtud nejdrive sady podel reky, pres zeleznic-
ni prejezd a pak po znacce c. 2 smerem na vesnici Morter, zpocat-
ku po zpevnene ceste a pak pomerne strmym stoupanim lesni stez-
kou, az na jeji nejvyssi bod, kde je pramen pitne vody. Zarucuji
vam, ze pokud tady budete trochu slapat, prijde vam urcite vhod.
Od pramene stezka prudce klesa v cetnych serpentinach az do vsi
Morter (701 m n.m.). Prujezd pres vesnici je opet orientacne na-
rocny a je nutno se zeptat na smer k restauraci Bierkeller. Ze
vsi je nutno odbocit na vychod. Prejede se udoli a potok Plima-
bach a na druhe strane udoli je jiz sipka s napisem Bierkeller
smerujici sikmo nahoru do strane. Jiste se jiz nekomu nebude
chtit skrabat pesky s kolem v ruce do kopce, ale je to jen kousek
a posezeni u restaurace postavene primo v lese stoji za to. Po
obcerstveni mistnim pivem FORST sjizdime jablonovymi sady k bodu
na mape uvedenemu jako Latscher Hof. Tady je moznost sjezdu tere-
nem po znacce smerem vychodne od Laces, my vsak jedeme po silnici
pres mestecko Laces - Latsch (639 m n.m.), coz povazuji do bu-
doucna za horsi variantu. Nasleduje opet slozita orientace uvnitr
zastavby, pak se ale objevuje sipka s kolem smerujici nasim sme-
rem. Drzime se ji a klesame rozsahlymi jablonovymi sady pres ves
Maragno - Marein (592 m n.m.), do vesnice Stava - Staben (540
m n.m.), kde se pomoci vysilacky spojuji s autobusem, privolavam
ho k nam a po chvili jiz do nej nasedame. Je asi 17,00 hodin, do
Merana je to jeste daleko a ja se bojim, aby nam v termalnich
laznich, ktere jsou v programu zajezdu nezavreli. Nakonec jsme to
stihli, ale bylo to o fous (lazne se zaviraji v 19,00). Takze mo-
vitejsi si zaplatili cca 200,- Kc za necelou hodinku koupani
v termalnim bazenu a za koupaci cepici a relaxovali ve vlnach,
ostatni se toulali mestem. Nasledoval odjezd na misto noclehu nad
nadrazim v Tel - Toel a vecerni staveni stanu a nocni vecere
v bource.
Celkova delka trasy (podle cyklocomputeru): 72,1 km - (z toho
cca: asfaltovy povrch 37,3 km, zemni povrch 34,8 km), prevyseni
+ 532 m, - 1439 m
Cista doba jizdy: 3 hod. 48 min. (prumerna rychlost cca 19
km/hod.), prestavky 5 hod., celkem 8 hod. 30 min..
5. den ( 28.8.96, St ), mapa Kompass c. 53 a 73:
Vzhledem k pretrvavajicimu desti a stavu promoceni spacich pytlu
ucastniku, odjizdime az nekdy po 13,00. Presouvame se autobusem
az do sedla Gampenjoch (1518 m n.m.), odkud se vsichni nadsene
spousteji do udoli. Ale ouha, po cca 1 kilometru rychle jizdy po
hlavni silnici, je treba vyrazne zpomalit a odbocit do protismeru
doprava (na zapad) na polni cestu klesajici k samote Gasteig. !
POZOR ! Majitel usedlosti je zrejme silne zaujaty proti MTB, pro-
toze se mi postavil do cesty a po zdvorilem, nemecky pronesenem
dotazu, mi zacal kopat do predniho kola. Vzapeti byl vsak umirnen
svoji manzelkou a nechal nas projet. Nasleduje sjezd po uzke as-
faltce do vsi Senale - Unsere Liebe Frau im Walde, kde je nutno
se dat mirne vpravo do kopce po uzke asfaltce. Nasledujici prudky
sjezd po dobre silnici laka k bezstarostne jizde, ale pozor, 500
m pod kostelikem St. Christov (u zemedelske usedlosti) je nutno
odbocit na polni cestu vpravo do protismeru. Vzhledem k tomu, ze
odbocka neni vubec znacena a pokud se nebrzdi, jede se zde az 65
km/hod, obavam se, ze 99% lidi odbocku mine. Polni cesta po chvi-
li klesa do lesa a pokracuje po drevenem mostku (klouze to) pres
ricku Rio Novella (1150 m n.m.). Povrch cesty se zde vyrazne
zhorsuje, jde o skutecnou terenni jizdu, stezka se navic zuzuje
a stoupa od ricky stale vzhuru az k chate Rif. alla Regola (1280
m n.m.). Odtud jiz klesame po lesni asfaltove silnicce do vsi
Castelfondo (948 m n.m.). Abychom se pokud mozno co nejvice vyh-
nuli hlavni silnici, stoupame jeste do vsi Salobbi (1000 m n.m.)
odkud vede uzka asfaltka pomerne strme dolu do vsi Brez (792
m n.m.), kde na nas ceka autobus. Polovina klientu vyuziva moz-
nosti jet dale autobusem, ostatni sjizdi po kvalitni hlavni sil-
nici pres Cloz, Romallo, Revo, Cagno na most pres ricku T. Pesca-
ra (600 m n.m.). Odtud silnice jeste trochu stoupa az k odbocce
(650 m n.m.) do vsi Scanna, zaverecne serpentiny po hlavni silni-
ci k mostu Pte. Mostizzolo (580 m n.m.) vsak uz vedou dolu. Po
prejeti reky T. Noce po tomto moste (tj. smerem na jih), odbocu-
jeme kolmo vpravo na cyklostezku, vedouci udolim po prave (jiho-
vychodni) strane reky T.Noce proti jejimu proudu. Stezka je pre-
vazne vyasfaltovana. V oblasti mestecka Male (700 m n.m.), kde je
misto k prespani, je mapa Kompass c. 73 nepresna, proto pozor.
Cyklostezka zde vede po leve (severozapadni) strane reky a vodit-
kem pro vcasne odboceni je prujezd pod mostem pro pesi v obci Ma-
le. Po cca 500 metrech od projeti pod timto mostem, je treba od-
bocit strme doprava do kopce a proklickovat nejdrive kolem skladu
a pak ulickami mesta na "taboriste".
Celkova delka trasy (podle cyklocomputeru): 44,6 km - (z toho
cca: asfaltovy povrch 40,0 km, zemni povrch 4,6 km), prevyseni
+ 352 m, - 1170 m
Cista doba jizdy: 2 hod. 14 min. (prumerna rychlost cca 20
km/hod.), prestavky 3 hod., celkem 5 hod. 14 min..
6. den ( 29.8.96, Ct ), mapa Kompass c. 73:
Ranni probuzeni nebylo pro nektere ucastniky (vcetne mne) nejra-
dostnejsi, protoze nam ve vyprave propukla nejaka strevni viroza.
Bohuzel jsem byl asi nejmene odolny, protoze jedine na mne se
krome znamych potizi projevila i postupne se zvysujici teplotou
a celkovou slabosti. Protoze nas ale cekala kralovska etapa, sna-
zil jsem se premoci a odvazne jsem cca v 8,30 vyzval ostatni
k odjezdu. Po zname ceste ulickami mestecka a pak mezi sklady
jsme proklickovali zpet na cyklostezku k rece T.Noce. Po chvili
jizdy na leve (SZ) strane reky, prejizdime na stranu pravou (JV).
Mapa je zde opet nepresna, protoze je na ni nakreslena vsude ces-
ta, ale ve skutecnosti je zde usek, kde je nutno cca 200 m kolo
tlacit po kamenite pesine strme do kopce. Prvnim bodem, ktery
souhlasi s mapou, je az most do vesnice Monclassico. Nejakych 50
m pred mostem je odbocka doleva (Z) do vsi Carciato (776
m n.m.). Tady se mi teprve po delsi dobe podarilo sehnat nekoho,
kdo umel nemecky a dalsiho, ktery udajne vedel, ktera cesta vede
z vesnice proti proudu reky T. Meledrio smerem na Madonnu di Cam-
piglio. Z maleho prostranstvi ve vesnici je to kolmo doleva
(J) a pak mirne doprava (JZ). Nezpevnena cesta vede pres louky
pomerne strme vzhuru, vchazi do lesa a privede nas az k drevenemu
mostku pres T.Meledrino. Zde je nutne prejit na druhou stranu re-
ky (leva, Z) a pak jiz muze jet doleva nahoru proti proudu. Po
cca 1 km cesta opet prechazi po moste na druhou stranu a splha
pak nahoru nekolika serpentinami az k bodu, na mape oznacenemu
jako ex. M.ga Brigida. Odtud traverzuje ve skale vytesanou ces-
tickou strmou stenu, spadajici kolmo do reky (dole pereje - na
mape Cascata). Po chvili stezka opet prechazi po moste na druhou
(levou, Z) stranu reky a po trochu sirsi nezpevnene ceste stoupa
jiz mirneji proti proudu reky. Mapa je zde bohuzel opet nepresna
(chybeji na ni existujici mosty i vedeni nekterych znacek, trochu
lepsi je mapa F&B WKS 11), takze lokalizace toho, kde se zrovna
clovek nachazi, neni temer mozna. Nasleduje sirsi bezlesa volna
plocha, pouzivana jako skladka dreva, u ktere vlevo odbocuje ces-
ta po moste pres reku, na jeji pravou (V) stranu. Podle podrob-
nejsi mapy (myslim ze to byla 1:25 000 - okoli Madony), kterou
mel u sebe kolemjdouci turista, jsem zjistil, ze spravna cesta
vede dale po leve strane reky, mirne do kopce. Dalsi rozhodovani
nastalo o cca 1 km dale, kde se cesta opet rozdvojuje (na mape je
to zrejme rozcesti u napisu 1292 Mga. di Presson bassa). Zvolil
jsem levou variantu a ta nas privedla po dalsim cca 1 km opet
k rozcesti a k mostu pres reku T.Meledrio (na mape zrejme most
u napisu 1358 ex M.ga Centonia). Opet jsem zvolil levou variantu
(vlevo pres reku), protoze jsem na druhe strane reky objevil tu-
ristickou znacku. Po nekolika desitkach metru vsak konci sjizdny
povrch a sklon a nasleduje cca 500 m dlouhe, pomerne strme stou-
pani po kamenite stezce, kde je nutno kola vest. Stezka pak nava-
zuje na lesni cestu, kde je i turisticka znacka (c. 355). Cesta
vede po vrstevnici az k dalsimu rozcesti, kde nas mistni znalec
posila doleva nahoru. Nekolik poslednich serpentin stoupani
a jsme na loukach u chaty Mga. Mondifra (1632 m n.m.). Cesta dale
pokracuje jiz po vrstevnici az na louky u sedla Passo Campo Carlo
Magno (1682 m n.m.). Prestoze jiz vidime napravo (Z) pres louku
autobus postaveny u hlavni silnice, nechceme se unavovat jizdou
po trave a radeji sjedeme po asfaltce kolem plesa a hotelu na JZ
stranu pod sedlo a vyjedeme po hlavni silnici smerem na SV k au-
tobusu do sedla zpet. V sedle, kam jsem kvuli sve slabosti sotva
vyjel, jsem si zmeril teplotu (mel jsem 38,5) a informoval ostat-
ni, ze kvuli svemu zdravotnimu stavu nemohu jet dale. Jeden
z ucastniku souhlasil, ze za pomoci mapy, kterou jsem mu pujcil,
odvede ostatni do cile. Protoze se vsak, jak rikal, neumel podle
mapy moc orientovat, padla moznost vyjet jeste na sedlo P.so
Bregn de l' Ors a skupina pouze sjela ze sedla po silnici do Tio-
ne di Trento (557 m n.m.). Pro jistotu jsme na ne jeste pockali
s autobusem v mestecku Pinzolo a pak uz prejeli primo do cile
etapy.
Celkova delka trasy (podle cyklocomputeru): 55,8 km (z toho cca:
asfaltovy povrch 45,8 km, zemni povrch 10,0 km), prevyseni + 950
m, - 1125 m
Cista doba jizdy cca: 4 hod. 00 min. (prumerna rychlost cca 14
km/hod.), prestavky 4 hod. 00 min., celkem 8 hod. 00 min..
7. den ( 30.8.96, Pa ), mapa Kompass c. 101:
Na zaklade prani ucastniku zajezdu, jsme tuto etapu nejeli podle
planu, ale presunuli jsme se rano autobusem primo do Rivy del
Garde (78 m n.m.) a po zaparkovani autobusu v ulici pred kempem
Brione, jsme v 10,30 vyrazili primo do okolnich kopcu. Projeli
jsme mestem smerem na SZ a na jeho konci odbocili smerem na J.
Asi 500 m na J za mestem, odbocuje z hlavni silnice doprava uzsi
silnicka (smerem na vesnici Pregasina), kam je zakaz vjezdu. Kola
jsou vsak tolerovana. Po chvili vede cesta do tunelu, ktery je
uzavreny zavorou. Da se vsak prelezt a kola lze postupne prenest.
Nasleduje stoupani s mnoha serpentinami a tunylky az k rozcesti.
Na rozcesti odbocujeme vpravo a prejizdime po moste reku
T.Ponale. Serpentiny pokracuji dale az k dalsi zavore pres cestu.
Po jejim prekonani stojime na nove silnici, ktera byla do vsi
Pregasina nedavno vybudovana. Pokracujeme po ni tedy doleva dale.
Kousek nad timto mistem je vlevo socha divky s globusem odkud je
nadherny pohled na jezero Lago di Gada i na Rivu. Nasleduje dal-
sich 120 vyskovych metru a jsme v Pregasine (534 m n.m.). Na na-
mesticku je mozne si nabrat pitnou vodu. V Pregasine je potreba
se dostat ke kostelu a odtud uz zacina strma prasna sterkovita
cesta na okolni vrcholky. V dusnu a vedru, zpoceni a ziznivy, do-
sahujeme po cca 2 km svuj dnesni cil - vrch Larici (903 m n.m.),
odkud je nadherny vyhled na jezero i okolni vesnice a hory. Pro-
toze nechceme prijet druhy den zpet do Brna prilis pozde vecer,
otacime po chvili odpocinku kola zpet do udoli. Sjezd po nezpev-
nene ceste rychlosti az 45 km/hod po rovnych usecich a zatacky
vybirane smykem, to je sladka odmena za utrapy tohoto i predcho-
zich dnu. Po stejne ceste jako jsme jeli nahoru se vracime zpet
k autobusu. Nasleduje asi pulhodinove koupani v vyjimecne chlad-
nych vlnach jezera Riva di Garda, ulozeni kol a v 13,50 odjizdime
na nocleh do Rakouska. Jeli jsme pres Trento, Brenner, Innsbruck,
Kufstein, Salzburg, az na dalnicni parkoviste u St. Bergen, asi
50 km na V od Salzburgu.
Celkova delka trasy (podle cyklocomputeru): 23,8 km - (z toho
cca: asfaltovy povrch 18,8 km, zemni povrch 5,0 km), prevyseni
+ 847 m, - 847 m
Cista doba jizdy: 1 hod. 51 min. (prumerna rychlost cca 14
km/hod.), prestavky 1 hod. 00 min., celkem 2 hod. 51 min..
Ujeto autobusem: 495,- km
8. den ( 31.8.96, So ): Odjezd v 7,05 a jizda autobusem pres
Linz, Krems a Znojmo do Brna (prijezd v 13,40).
Ujeto autobusem: 391,- km
Pripominky k teto strance poslete na adresu: zdbartos@seznam.cz
[ Domovska stranka Z.Bartose / VHT stranka Z.Bartose / MTB stranka Z.Bartose ]
Jste 
navstevnikem teto WWW stranky
od data uvedeného na počitadle mé Home Page.