Kaplička (790 m n.m.) poblíž osady Ovsenovci. Pohled na východ (foto 30.8.03 David Samuels)
Kdo ma zajem o černobily nacrtek prejezdu (9 kB) klikne SEM.
V nedeli odjizdim v 8,00 hodin. Od hotelu jedu asi kilometr bez znacky po statni silnici spojujici Bytcu a Makov smerem na Bytcu (na V) az k pohostinstvi Javornik (Melocik), kde odbocuji doleva na V na modrou znacku (c.2744/). Je-li hospoda otevrena, lze se tady obcerstvit. Po kilometru jizdy po rozbite asfaltove ceste prijizdim k pekne male kaplicce u osady Ovsenovci,
odkud je vyhled do doliny Rovnianky na JV. Od kaplicky jedu jeste kousek po silnicce a po cca 500 metrech odbocuji doleva na louku. Pomerne strme stoupani na vrch Luby (911 m n.m.) vyjizdim temer cele v sedle.
Nasleduje prudky sjezd k osade Vrchrieka (740 m n.m.) a pak romanticka jizda (stale po modre znacce) kolem starych drevenych domku osad Supikovci, Spilkovci a Cipkovci, az k bufetu v sedle Semetes (680 m n.m.). Je-li bufet otevreny, lze se tady obcerstvit. Vodu muzeme ziskat po domluve s obyvateli i ze studni ve vyse vyjmenovanych osadach. Totez plati i o dalsich dale uvadenych osadach.
Prejizim statni silnici spojujici Kotesovou a Vysokou n. Kysucou a vzapeti strme stoupam mezi domy po polni ceste do protejsiho svahu. Asi po 100 metrech je cesta jiz tak strma, ze musim kolo tlacit. Vchazim do lesa a po chvili opet sedam na kolo. Sklon je tu jiz mirnejsi, stezka traverzuje bezejmenny vrchol. Po chvili vyjizdim z lesa na louky, rozclenene mezemi na oku lahodici obrazce. Po nadhernych loukach s vyhledem na JZ do doliny Rovnianky mirne stoupam az k rozcesti se zlutou znackou (740 m n.m.) po vrchem Kraviarska. Odbocuji doleva na V stale po modre znacce. Projizdim kolem krasne upravenych chalup v osade Bachronovci
a nejprve loukami, pak lesem stoupam na bezejmenny vrsek (804 m n.m.). Nasleduje kratky sjezd a uz brzdim v plytkem sedle (770 m n.m.) u male upravene kaplicky ozdobene cerstvymi kvetinami.
Chvili se zastavim a v duchu obdivuji ty, kteri kaplicku tady vysoko na hrebeni postavili a kteri sem nosi v kazde dobe kvetiny.
Ze sedla stoupam lesem (stale po modre) na bezejmenny vrsek (820 m n.m.), kde se cesta podel okraje lesa a louky staci na S. Podle mapy by nekde kousek vlevo ode mne mela byt samota s velmi poetickym nazvem Brlozna jama. Lesem sjizdim do sedla (770 m n.m.) a pak opet stoupam nejdriv lesem pak loukami ke kaplicce, lezici pobliz osady Kamenite.
Z holeho loucnateho vrchu (820 m n.m.) nad kapli je kruhovy rozhled na okolni kopce a pohori. Z kopce prudce sjizdim do sedla (740 m n.m.) kde je rozcesti se zelenou znackou u osady Vrchrieka. Pokracuji vsak i nadale po modre a vyjizdim na bezejmenny kopec (760 m n.m.) odkud klesam zpocatku rozhranim lesa a luk pozdeji lesem doleva k osade Mrackov (740 m n.m.). Pred prvnimi domky prejizdim potucek a zapadam pritom dobrych 15 cm do blata. Vzhledem k tomu, ze je jinak cesta v panujicich vedrech uplne sucha, je to ponaucni pro priste, ze je lepsi pres nahodne blative useky kolo prenest, nez pak nicit retez a brzdy.
Osadou Mrackov prudce stoupam do sedla (780 m n.m.) k rozcestniku, kde odbocuji z dosavadni modre na zelenou znacku (c.5654), ktera vede smerem na JV. Jedu pohodlnym traverzem po SV okraji vrchu Capova, projizdim sedlem, zatacim vlevo (na SV) a kolem dalsi kaplicky stoupam na Jakubovsky vrch (874 m n.m.). Pri sjezdu z Jakubovskeho vrchu jsem si nevsiml, ze jsem na rozcesti asi 500 m za vrcholem odbocil spatne doprava. Jel jsem tedy po modre znacce asi 4 km az k osade Ostre (680 m n.m.), kde jsem na chybu prisel. Otocil jsem kolo a jel po stejne ceste zase zpet. Nebyt tohoto prehlednuti, stihl jsem pohodlne v Cadci vlak domu. Na rozcesti za Jakubovskym vrchem odbocuji doleva (po zelene) a pohodlne klesam na loucnaty hreben.
Bezvadny dvoukilometrovy sjezd koncim az v sedle (780 m n. m.) pred kopcem Vrchrieka, z jehoz vrcholu je kruhovy vyhled. Tento kopec traverzuji po SZ svahu az do osady Petranky (800 m n.m.). V osade odbocuji z dosavadni zelene na zlutou znacku (c.8653/b) a klesam kolem kostela po prasne zpevnene ceste k dalsi, asi kilometr vzdalene kapli (780 m n.m.). Znacka zde odbocuje doprava do lesa, ja ale pokracuji po zpevnene ceste, vedouci primo po hrebeni, smerem na SV na bezejmenny loucnaty vrch (820 m n.m.). Z tohoto vrchu odbocuji doprava (na JV) do sedla (750 m n.m.) pred Chotarnym kopcem, kde se opet napojuji na zlutou znacku, kterou jsem pred chvili opustil.
Stoupani lesem na Chotarny kopec (906 m n.m.) je vsak uz nad moje sily a tak kolo az na vrchol tlacim. Na vrcholu odbocuji z dosavadni zlute na zelenou znacku (c.5540) a klesam smerem na SV. Po vyjezdu z lesa na louky chvili obdivuji kouzelny vyhled na okolni krajinu. Nasleduje prudky sjezd do sedla (830 m n.m.) pred Vojtovym vrchem (840 m n.m.), na ktery pozvolna stoupam okolo nekolika drevenych chalup. V osade lze ziskat po domluve s obyvateli vodu ze studni. Z Vojtova vrchu opet prudce klesam loukami a na kratkem balvanitem useku dokonce diky vlastni nepozornosti padam. Temer 1,5 kilometrovy sjezd konci v sedle (690 m n.m.), kousek pred rozcestim s modrou znackou. Vyjizdim k rozcesti (720 m n.m.) a stale po zelene znacce traverzuji po JZ svahu bezejmenny kopec. Nasleduje klesani k prvnim domkum osady Kycera (660 m n.m.) a vyjezd stredem osady do sedla. V sedle na konci vesnice odbocuji (stale po zelene) doprava ke kaplicce (710 m n.m.), odkud zacina dnesni zaverecny 3 kilometrovy terenni sjezd do Cadce. Klesam uvozovou cestou, pak po loukach a nakonec sidlistem a mestem az na nadrazi (420 m n.m.). Je 14.15, vlak domu (smer Bohumin) mi o necelych deset minut ujel, a tak se rozhoduji vratit se na Moravu na kole.
Jedu po statni silnici stale do kopce pres Turzovku a Makov do sedla U tabuli (801 m n.m.) a odtud pohodlne sjizdim do V.Karlovic (530 m n.m.). V autokempu na pocatku vesnice se mi dokonce dari premluvit spravce, aby mne nechal se za 10 Kcs osprchovat. V 16.45 jsem na nadrazi, v 16.53 mi jede vlak a po prestupovani ve Vsetine a Hranicich jsem okolo 21 hodiny zpet v Brne.
Delka nedelni trasy: 79 km, z toho teren: 38 km, prevyseni + 1181 m, - 1461 m, doba jizdy (bez prestavek): 8 hodin.
Co rici na zaver ? Prejezd teto hrebenovky je pro vnimaveho cloveka (sportovce) prijemnym zazitkem po vsech strankach. Stridaji se tu bukove a smrkove lesy s loukami plnymi kvetin, lesni chladek a sero s teplem a dalekymi vyhledy na loukach, stridaji se mista, kde nepotkate zivacka (a tech je vetsina) s razovitymi horskymi osadami obyvanymi vetsinou sveraznymi a dobrotivymi starecky a starenkami, jede se z velke casti po nezpevnenych cestach, stezkach, pesinach ci chodniccich. Zdatnejsi jedinci se potesi z dlouhych a strmych stoupani a sjezdu, ostatni mohou popisovanou trasu absolvovat pohodlne po vice castech. Jako nejlepsi termin pro podobnou vypravu doporucuji kveten nebo zari, kdy neni tak velke vedro jako jsem mel ja a zaroven na hrebenech nelezi snih a neni neprijemne zima.
Delka trasy celkem: 142 km, z toho teren: 76 km, prevyseni + 3044 m, - 2803 m, doba jizdy (bez prestavek): 15,5 hodiny. Kolo: Scott Sawtooth s vybavenim Shimano 300 LX Exage. Mapy: Biele Karpaty, 1:100 000, Slov. kartografia 1987; Javorniky - Kysuce, 1:100 000, Slov. kartografia 1984.